43 602
editací
(text je uvolněn na dané stránce pod CC-BY-SA 3.0) |
|||
== Historie kostela ==
Historie kostelíka U Ježíška, dříve též Nejsvětějšího Jména Ježíš, sahající snad až do závěru [[17. století]], není zcela známa. Jisté je, jak bylo zjištěno při rekonstrukčních pracích v roce [[2001]], že historie sahá před první zdokumentovanou přestavbu kostelíka v letech
První zmiňovanou přestavbu kaple u své usedlosti nechal v letech
1. srpna [[1770]] získávají zdejší statek včetně okolních pozemků a rovněž tak i kapli manželé Matěj a Anna Deblerovi. Avšak již roku [[1776]] získává kapli, letohrádek a vše k tomu náležející [[Jakub Vilém Seitz]], plzeňský zvonař, jehož žena Anna byla vdova po plzeňském zvonaři [[Pernerové |Pernerovi]]. Již v následujícím roce byl pro kapli v Seitzově dílně ulit nový zvon. V roce [[1781]] byla kapli udělena papežem [[Pius VI.|Piem VI.]] na sedm let [[Odpustek|odpustková]] [[Papežská bula|bula]]. Po smrti Jakuba Viléma Seitze v roce [[1793]] získává jmění rovným dílem jeho žena Anna a její syn z prvního manželství [[Petr Pavel Perner]], který v závěji již následujícího roku získává po matce i druhou polovinu. Tak se roku [[1794]] stává vlastníkem kaple rodina [[Pernerové|Pernerů]], která rovněž hodlala v kapli zřídit rodinnou hrobku. Pernerovi se však dosavadní hrobka pod kostelem zdála malá a proto se rozhodl pro rozšíření kaple a s tím i rozšíření hrobky pod ní. Tímto úkolem pověřil plzeňského stavitele [[Antonín Barth|Antonína Bartha]], který práce v letech 1806 až 1807 realizoval. Stavba byla orientována východním směrem, čímž se napravila dosavadní chybná orientace oltáře na jižní straně. Dosavadní kaple se stala prakticky předsíní nově zbudovaného kostelíku. K vysvěcení plzeňským arciděkanem P. [[Tomáš Kordík|Tomášem Kordíkem]] došlo 2. ledna [[1808]].
Roku [[1870]] je [[Robert Perner]] nucen z finančních důvodů zahradu i s kostelíkem prodat manželům Matěji a Josefě Divíškovým. I oni užívali [[krypta|kryptu]] pod kostelem jako rodinnou hrobku, o čemž svědčí pamětní deska. Roku [[1877]] nechali provést úpravu vstupu do [[krypta|krypty]], který již nebyl zvenčí jako dosud, ale poklopem uvnitř kostela. Rovněž díky sbírce došlo roku [[1893]] k opravě fasády i interiéru. Díky daru Viléma Rösche bylo v rámci oprav osazeno i barevné vitrážové okno ve starší části. Upraveno bylo i okolí. Prostor nově vybudovaného hospodářského dvora jižně od kostelíku byl zvýšen o cca 1 metr. Na východní straně byla prohloubena vodoteč odvádějící vodu ze svahu. Vedla však příliš blízko kostelíku bez jakékoliv izolace, což způsobilo masivní vlhnutí zdí.
I přes tyto snahy docházelo k postupnému úpadku stavby. V roce [[1933]] došlo k vyloupení kostela, kdy nenávratně zmizela část mobiliáře kostela vč. liturgického náčiní, plastik, oltářních obrazů apod. Na základě této události vznikla z iniciativy studentů Masarykova státního československého reálného gymnasia<ref>Dnešní [http://www.mgplzen.cz/ Masarykovo gymnázium v Plzni]</ref> Jednota pro záchranu kostelíka U Ježíška. Koncem roku [[1933]] byla s majiteli podepsána na 30 let nájemní smlouva na kostelík. Zaměření a zakreslení stavby bylo provedeno na žádost Jednoty plzeňským, tehdy již penzionovaným stavitelem a architektem [[Hanuš Zápal|Hanušem Zápalem]]. V první fázi došlo k opravám střešní krytiny a krovů a především k sanaci zdiva. Během roku [[1935]] byly zhotoveny nové omítky, jak vnější tak vnitřní, včetně zrestaurování fresky plzeňského malíře [[František Julius Lux|Františka Julia Luxe]]. Opravena byla rovněž podlaha, obnoveny oltáře, opraveny varhany pocházející z 18. století od plzeňského varhanáře Jana Leopolda Rausche (
Ve vlastnictví rodiny Divíškových byl kostelík až do roku [[1948]]. V dalším období nebylo využití kostelíka žádné a tak postupně chátral. V přilehlém objektu byla do 70. let 20. století výkupna a sklad léčivých rostlin. Poté areál dál neutěšeně chátral. V roce [[1992]] byl objekt vrácen původním majitelům, tedy rodině Divíškových. Následně kostelík bez mobiliáře odkoupilo město, ovšem chátrání pokračovalo. Chátrající stavbě začalo věnovat svoji pozornost Občanské sdružení pro obnovu památek Rokycanska. Zaměření provedli v rámci výuky studenti plzeňské stavební průmyslovky, projekt zpracoval [[Jan Soukup (architekt)|arch. Jan Soukup]], který rovněž dohlížel na stavební práce, které započali první fází v roce [[2001]]. Ta zahrnovala opravu krovů, střech, věžičky a zpevnění kleneb. Následovala úprava vodních poměrů v okolí stavby a oprava fasád, která byla dokončena v roce [[2005]]. Opravena byla i vzácná stropní freska [[František Julius Lux|F. J. Luxe]].
== Fotogalerie ==
* MARTINOVSKÝ, Ivan. ''Dějiny Plzně v datech: od prvních stop osídlení až po současnost.'' Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2004, 787 s. ISBN 80-710-6723-7.
* LÁBEK, Ladislav. ''Čtení o kostelíku U Ježíška v Plzni''. Plzeň: Jednota pro záchranu kostelíka, 1936. ISBN nepřiděleno.
* HAUSNER, Tomáš. O Kostelíku. In: ''Společenství vlastníků jednotek U Ježíška'' [online].
== Související články ==
|