Raabizace: Porovnání verzí

Šlo o souběžnou poddanskou a pozemkovou reformu, jejímž cílem bylo zefektivnit zemědělskou výrobu a zvýšit porodnost v situaci, kdy poddaní byli v důsledku [[třicetiletá válka|třicetileté války]] a [[války o rakouské dědictví|války o dědictví rakouské]] zatížení rozsáhlou robotou a stále častěji se bouřili. Ideou bylo rozdělit vrchnostenské statky na ''raabizovaném'' panství mezi sedláky, kteří by byli na pozemku v dědičném nájmu, stali by se [[emfyteuze|emfyteuty]]. Tím by odpadla [[robota]] a sedláci by místo ní odváděli vrchnosti peněžité (případně naturální po desetiletém odstupu) dávky. Velkostatky by tak nahradilo mnoho malých statků, jejichž velikost by odpovídala zhruba potřebám jedné rodiny, proto byli tito sedláci často nazývání [[familiant]]i.

Na panstvích, kde mnoho půdy leželo ladem, byla ''raabizace'' spojena s [[kolonizace|kolonizací]], příchodem nových [[familiant]]ů, kteří byli osvobozeni od roboty a požívali např. dočasných úlev z platby nájmu.

Po vyzkoušení v [[Čechy|Čechách]] byla ''raabizace'' provedena v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]] (1775), na [[Morava|Moravě]] (1777), ve [[Štýrsko|Štýrsku]] (1778) a v [[Halič]]i (1782). Dvorním dekretem z [[10. únor]]a [[1783]] byla nařízena na všech statcích pod dozorem a správou státu.

V Čechách byl nesporně výrazně zvýšen počet selských usedlostí, došlo k zvýšení zemědělské výroby i růstu porodnosti. Reforma tedy byla úspěšná i přesto, že nebyla provedena ani plošně ani rovnoměrně. Celkem vzniklo v rámci ''raabizace'' v [[Seznam českých vesnic založených v rámci raabizace|Čechách 128 nových vesnic]] a na Moravě 117. Reforma ale zavedla nerovnost mezi poddané nájemce půdy, která se projevila při postupném vykupování se z roboty v průběhu [[19. století]]. Sám Raab se netěšil přízni [[Josef II.|Josefa II.]], zemřel v nemilosti a jeho reformy byly císařem na nátlak feudální vrchnosti roku [[1790]] zastaveny.