Velkopolské povstání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Pracuje se}}
{{Pracuje se}}
Řádek 9:
 
==Velkopolské povstání==
Na podzim 1918 se poznanští Poláci začali intenzivně připravovat na povstání proti Němcům. Velkým impulzem pro jejich snahy o odtržení od [[Německé císařství|Německého císařství]] byla abdikace německého císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]] 9. listopadylistopadu 1918 a vyhlášení německé [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Německo se začalo topit v revoluci, a Poláci tak využili oslabení jejich moci a začali provádět akce k odtržení Velkopolska od Německa s připojení k Polsku. Vznikla tzv. ''Vrchní lidová rada'' (polsky: Naczelna Rada Ludowa), která měla revoluci řídit a po převzetí moci zatupovat funkci vlády. Rada ke své činnosti dostala 20. listopadu 1918 posvědcení od vlády ve Varšavě.
 
Povstání oficiálně začalo po patriotické řeči známého polského pianisty [[Ignacy Jan Paderewski|Ignacy Paderewského]] v Poznani 27. 12. 1918. Povstalci se okamžitě zmocnili železniční stanice a pošty v Poznani. Boje se rozhořely po celém Poznaňsku a Poláci slavili první úspěchy při obsazení Szamotuły, Środy Wielkopolské, Pniewy a Opalenice. Do čela tzv. ''Velkopolské armády'' se postavil kapitán [[Stanisław Taczak]]. Němečtí vojáci, kteří byli demoralizovaní podepsáním německé kapitulace, nemohli účině zadržet revoluční vlnu, která se přehnala přes celé [[Velkopolsko]]. Samotná německá vláda, která měla spoustu práce s potlačením komunistického [[Povstání spartakovců|povstání spartakovců]] v [[Berlín]]ě, nemohla místním Němcům nikterak pomoci.
Povstání začalo po patriotické řeči známého polského pianisty [[Ignacy Jan Paderewski|Ignacy Paderewského]] v Poznani 27. 12. 1918.
 
Dne 8. ledna Rada se vyhlásila jako řídící orgán vojska a policie ve Velkopolsku a den na to převzala oficiálně moc nad administrativou celého regiónu. Úřady byly polonizovány a protipolští němečtí úřednící propuštěni. V půlce ledna [[1919]] se podařilo Polákům obsadit téměř celé Velkopolsko a rada požádala polskou delegaci vedenou [[Roman Dmowski|Romanem Dmowskim]], aby vyjednala na [[Pařížská mírová konference 1919|Pařížské mírové konferenci]] s Němci příměří. V únoru zasedli Poláci a Němci v Berlíně k jednání, ale ke shodě nedošlo. Němečtí zástupci nebyli ochotni obstoupit Velkoposlko Poláků a ti zase nehodlali vyklidit dobytá území. Boje mezi Němci a Poláky tak pokračovaly do půlky února 1919 a skočily až za velkého přispění Francie.
 
==Výsledky revoluce==
Velkopolská armáda byla vyhlášena jako spojenecká armáda [[Trojdohoda|dohodových států]] (stejně jako například [[České legie]] v Rusku). V následných regionálních volbách, konaných v březnu 1919, ztratili Němci drtivou většinu křesel na radnicích, a tak faktickou moc nad územím. V červnu 1919 bylo díky [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvě]] oficiálně připojeno Velkopolsko k nově vzniklé [[Druhá polská republika|Druhé polské republice]]. Polákům taktéž připadla část [[Pomořanska|Pomořanska]].V srpnu 1919 se Vrchní lidová rada oiciálně rozpustila.