Barbituráty: Porovnání verzí

Kyselina barbiturová byla objevena v roce [[1863]] německým vědcem [[Adolf von Baeyer|Adolfem von Baeyerem]], pozdější nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]]. Pojmenovány měly být podle jeho přítelkyně z dětství, Barbary.{{doplnit zdroj}} Jiná verze však říká, že objev měl být dne 4. prosince, na den Sv. Barbory, a podle toho byla tedy látka pojmenována. První barbiturát, [[barbital]], připravili [[Joseph von Mering]] a [[Emil Hermann Fischer]]. Brzy byly objeveny jeho [[sedativum|sedativní]] účinky na pacienty. Roku [[1903]] se barbital začal prodávat pod názvem Veronal a používal se k léčbě nespavosti. Jako druhý následoval poměrně brzy [[fenobarbital]] (Luminal). V průběhu 20. století byly připraveny stovky barbiturátů a předepisovaly se po milionech. V 50. letech 20. století v USA lidé běžně užívali na spaní uklidňující barbituráty, načež si ráno brali stimulanty [[amfetamin]]y, aby se probrali. Postupně však byla spotřeba barbitátů radikálně omezena, zjistilo se, že barbituráty mají řadu vedlejších účinků. Na počátku 21. století se jich tak používalo již jen 12 druhů.<ref name=uxl>{{citace monografie| titul = The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances| jméno=Barbara C. |příjmení=Bigelow| jméno2=Kathleen J. |příjmenípříjmení2=Edgar| vydavatel=Thomson-Gale| isbn = 1-4144-0444-1| rok=2006}}</ref>