Vršovická vodárna (Michle): Porovnání verzí

'''Vršovická vodárna v Michli''' je vodárenský komplex, který vybudovalo město [[Vršovice]] v letech [[1906]] až [[1907]] jako součást svého vodárenského systému. Jeho nejvýraznější součástí je věžový [[vodojem]], dále k vodárně patří zemní vodojem, přečerpávací stanice a obytný dům.<ref>[http://www.stavbaweb.cz/Verejny-prostor/Vrsovicka-vodarna-v-Braniku.html Vršovická vodárna v Braníku], Stavbaweb.cz, 14. 6. 2011</ref> Stavba bývá označována jako vršovický či michelský vodojem, vodárenská věž či vodárna. Nachází se v horní [[Michle|Michli]] (dnes součást Prahy) na [[Zelená liška|Zelené lišce]] v těsném sousedství někdejší Janečkovy zbrojovky a pozdější továrny pro výrobu [[motocykl]]ů značky [[Jawa]], poblíž ulic Hanusova a Pod vršovickou vodárnou III, nedaleko od hranice s [[Krč]]í. Vodárenská věž po léta tvořila jednu z dominant pražské [[Pankrác (Praha)|Pankráce]] a byla viditelná z mnoha vyvýšených míst v Praze. Dodnes je nepřehlédnutelná zejména při jízdě po blízké [[Chodovská radiála|Chodovské radiále]] při jízdě směrem k [[Dálnice D1|dálnici D1]] (po pravé straně). Komplex vodojemu na Zelené lišce tvořil celek s tzv. vršovickou vodárnou v ulici Vltavanů č. p. 229 v Braníku, kde byly jímací studně na vodu. Architektonickou úpravu všech budov vršovické vodárenské soustavy navrhl významný český architekt [[Jan Kotěra]]. Fasády jsou provedeny z neomítnutých [[Cihla|cihel]], věžový vodojem má měděnou [[Střecha|střechu]]. V informační mapě hlavního města Prahy je věžový vodojem označen adresou Na schodech 125/4, ačkoliv ulice Na schodech je od něj asi půl kilometru vzdálena; sousedící obytný domek je uváděn s adresou Hanusova 365/5, domek přečerpávací strojovny vlastní adresu nemá. ▼