Pulzně kódová modulace: Porovnání verzí

m
→‎Použití: +wikilink
m (Přeformulování odstavce o aliasingu a drobné úpravu formulací)
m (→‎Použití: +wikilink)
V telekomunikacích se pod pojmem PCM rozumí signál se vzorkovací frekvencí 8 kHz a rozlišením 8 bitů. Tento signál dává datový tok 64 kbit/s, což je základní kapacita hovorového kanálu ve všech digitálních ústřednách i v digitální síti [[ISDN]]. Hovorový kanál o rychlosti 64 kbit/s je někdy označován jako [[DS0]].
 
Pro kódování hovorového kanálu DS0 se používá logaritmická komprese, kdy je dvanácti- či třinácti bitový signál převáděn na osmibitový signál. Logaritmická [[komprese dat|komprese]] hovorového signálu je v Evropě a Austrálii známá jako A-law, v severní Americe a Japonsku jako μ-law. V severní Americe a Japonsku se používá vyšší komprese, protože v tamních telefonních sítích je používáno pouze 7 bitů pro přenos hlasu a osmý bit se používá na signalizaci (typ CAS). V Evropě se používá pro přenos hlasu všech 8 bitů a signalizace je přenášena samostatným kanálem. (Napříkladnapříklad pomocí signalizace [[Signalling System 7|č. 7]], či jinou CCS signalizací.). V Evropě a Austrálii má tedy přenos hlasu v digitální telefonní síti vyšší kvalitu než stejný přenos pomocí telefonní sítě v Severní Americe či v Japonsku. Na rozhraní těchto sítí musí proto dojít k překódování. Informace, jakým způsobem je hlas kódován, tedy o použitém kodeku, jsou přenášeny pomocí signalizace.
 
Systém kódování hlasu pomocí PCM popisuje mezinárodní standard ITU G.711.
2 344

editací