Pánini: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m typo
Řádek 2:
'''Pánini''', v dévanágarí पाणिनि, je jméno starověkého indického jazykovědce odvozené od sanskrtského výrazu ''pani'', což znamená ''potomek pániů''.<ref>Frits Staal, Euclid and Pánini, Philosophy East and West, 1965; R. A. Jairazbhoy, On Mundkur on Diffusion, Current Anthropology (1979)</ref>
 
Je znám svým spisem ''Vjákarana'' (mluvnice), jež obsahuje 3939 gramatických a fonetických pravidel sanskrtu. Tento originální spis komentoval později Mahariši [[Pataňdžali]] ve spise ''Mahábhášja''. Vjákarana patří mezi odvětví [[Védská literatura|védské literatury]], ''védángy'' (doslova údy véd), zahrnující všechny disciplíny umožňující studium véd: šikšá ([[fonetika]]), kalpa ([[obřad]]), vjákarana ([[Gramatika|mluvnice]]), nirukta ([[etymologie]] a [[lexikologie]]), čhanda ([[védská metrika]]) a džjótišá ([[astronomie]] a [[astrologie]]). Toto souhrnésouhrnné dílo slouží jako podklad pro novodobou [[Lingvistika|lingvistiku]] a v Indii ukončilo období védského sanskrtu a zahájilo období klasického [[sanskrt]]u.
 
== Historie ==