Ernst Mach: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
YFdyh-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Přidávám vi:Ernst Mach
mBez shrnutí editace
Řádek 41:
V Praze, kam přišel v dubnu [[1867]] jako ředitel fyzikálního kabinetu, si najal byt na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] č. 19/549. Měl tak doslova pár kroků do [[Karolinum|Karolina]] i [[Klementinum|Klementina]], dvou hlavních středisek tehdejší [[Karlo-Ferdinandova univerzita|Karlo-Ferdinandovy univerzity]]. Jestli hned v letním semestru [[1866]]–[[1867]] začal učit, se bohužel z oficiálního seznamu přednášek nepozná.
 
Na univerzitě (filozofické fakultě) byly přednášky z matematiky a fyziky určeny především budoucím středoškolským učitelům. Z ostatních oborů potřebovali vybrané partie z fyziky jen medici a farmaceuti. naNa Machovy lekce, atraktivní množstvím názorných experimentů, chodili však kromě těch, kdo měli fyziku povinnou, také zájemci z jiných studijních zaměření a často dokonce i laická veřejnost.
V akademickém roce [[1872]]–[[1873]] se Mach stal děkanem filozofické fakulty a sedm let nato (1879–1880) [[rektor]]em univerzity. Bylo to v období, kdy na škole vrcholily dlouholeté snahy o řešení národnostní otázky. Přirozený požadavek většiny české veřejnosti na plné zrovnoprávnění české a německé výuky byl přijatelným ústupkem i pro většinu německé části. Snahy změnit univerzitu na českou nebo naopak zachovat status quo chápaly obě strany jen jako krajní. Mach se klonil spíše k umírněnějšímu stanovisku. Z ekonomických důvodů však návrh rozdělit univerzitu na dvě školy nepodporoval: [[paralela|paralelní]] existenci českých i německých ústavů s knihovnami a dílnami považoval za příliš velký přepych. Nebyl ostatně jediný, kdo předvídal, že s dělením univerzity vzniknou finanční problémy. Plodné i neplodné diskuse skončily císařovým rozhodnutím, aby od zimního semestru [[1882]]–[[1883]] měla [[Praha]] jak c.k. Karlo-Ferdinandovu univerzitu německou, tak českou.