Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 454 bajtů ,  před 6 lety
řazeno i mezi koření, se zdrojem
 
== Popis ==
 
Jedná se o dvouletou až vytrvalou (spíše jen teoreticky) rostlinu, na bázi s válcovitou, vejčitou až kulovitou [[cibule (orgán)|cibulí]], často s vedlejšími cibulkami. [[Stonek]] je dosti robustní, do asi třetiny až poloviny krytý pochvami listů. [[Listy]] jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. [[Čepel]]e jsou celokrajné, ploché, mírně žlábkovité, se souběžnou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [[Květ]]y jsou oboupohlavné, ve vrcholovém [[květenství]], jedná se hlávkovitě stažený zdánlivý [[okolík]], ve skutečnosti to je stažené vrcholičnaté květenství zvané [[šroubel]]. Květenství je podepřeno toulcem. V květenství jsou často přítomny [[pacibulka|pacibulky]], které slouží teoreticky k vegetativnímu rozmnožování, někdy je jich více než květů, jindy květenství obsahuje i přes pět set květů. [[Květ|Okvětí]] se skládá ze šesti okvětních lístků bílé až narůžovělé až nachové barvy. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je šest, nitky vnějších tří jsou v dolní třetině náhle rozšířené, nitky vnitřní trojice mají postranní zuby až dvakrát delší než vlastní nitky. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno ze tří [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[semeník]] je svrchní. Plodem je [[Tobolka (plod)|tobolka]].
 
== Původ ==
 
Pór byl vypěstován z divokého druhu ''Allium ampeloprasum'', který má domovinu v jižní [[Evropa|Evropě]] a JZ [[Asie|Asii]], ale také v jižní Anglii a v Persii. Byl pěstován již Egypťany, Řeky a Římany ve starověku. Na více místech se o něm zmiňuje také Starý zákon. Římané si ho tak oblíbili, že měly dokonce zvláštní název pro zahrádky, na kterých ho pěstovali - říkali jim "porrinae". Dnes je pórek považován v Anglii a v Americe obvykle jen za zeleninu, ale na evropském kontinentě a zvláště ve Francii patří také mezi koření.
 
 
== Karyologie ==
 
2n=32 ([[tetraploid]]) vzácněji 2n=48 ([[hexaploid]])
 
 
== Průměrný obsah látek a minerálů ==
 
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v pórku.<ref> McCance a Widdowson´s:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3</ref>
 
|}
 
== Použití v gastronomii ==
[[Soubor:Pórek v kuchyni.jpg|thumb|left]]
Pór je široce užívaný do polévek, omáček, nebo se krájí na chleba, neměl by chybět ani v rybích polévkách a jako přísada při vaření ryb a krabů, ale také vepřového ovaru a jehněčího masa. Římané připravovali z mladého póru i salát. Obsahuje [[vitamín]]y, např. [[provitamin A]], [[Thiamin]], [[vitamín B|B]], [[vitamín C|C]] - obsahuje ve 100 g pórku 15 mg, [[Tokoferol|E]], [[karoten]] a [[minerální látka|minerální látky]], např. [[draslík]], [[vápník]], [[fosfor]], [[železo]], [[mangan]], [[selen]]. Byl v Anglii a Americe považován jen jako zelenina, zatímco v Evropě a zejména ve Francii je řazen i jako koření.<ref name="Naše koření">{{Citace monografie
| příjmení = Kybal
| příjmení2 = Kaplická
| jméno = Jan
| jméno2 = Jiřina
| titul = Naše a cizí koření
| vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1988
| kapitola = Pór zahradní
| strany = 340
}}</ref>
 
=== Použití v léčitelství ===
{{Portály|Gastronomie|Rostliny}}
[[Kategorie:Cibulová zelenina]]
[[Kategorie:Koření]]
[[Kategorie:Amarylkovité]]