Křišťan z Prachatic: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Raksagadam (diskuse | příspěvky)
m →‎Životopis: interní odkazy, stylizace, slovosled
Raksagadam (diskuse | příspěvky)
m →‎Životopis: interní odkazy
Řádek 31:
Narodil se někdy v 60. letech [[14. století]] (spekuluje se o letech [[1366]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Havránek | jméno = Bohuslav | odkaz na autora = Bohuslav Havránek | další autoři = et al | titul = Výbor české literatury doby husitské | svazek = 2 | vydavatel = ČSAV | místo = Praha | rok = 1964 | strany = 570 | url = http://www.ucl.cas.cz/edicee/?expand=/antologie/zliteratury/VZCL2}}</ref> nebo [[1368]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Verfasserlexikon&nbsp;: Die deutsche Literatur der Mittelalters | svazek = 1 | vydavatel = Bayerische Akademie der Wissenschaften | místo = München | rok = | isbn = | kapitola = | strany = 1222 | jazyk = němčina}}</ref>). V roce [[1386]] začal studovat na [[Karlova univerzita|Karlově univerzitě]], kde o dva roky později získal [[bakalář]]ský titul a na konci desetiletí složil zkoušku na mistra svobodných umění. Poté nejspíše studoval na lékařské fakultě. Na artistické fakultě začal v roce [[1392]] přednášet [[Matematika|matematiku]]; na počátku dalšího století byl zvolen [[děkan]]em a posléze arcikancléřem. Od roku [[1405]] vykonával [[farář]]ské poslání v [[Kostel svatého Michaela archanděla (Staré Město)|kostele archanděla Michaela na Starém Městě Pražském]].
 
Učil na univerzitě v době, kdy se díky [[Jeroným Pražský|Jeronýmovi Pražskému]] začaly objevovat spisy [[John Wycliffe|Johna Wycliffa]], které výrazně zde formovaly smýšlení [[intelekt]]tuálů. Již záhy se stal obhájcem Wycliffových myšlenek, a když [[Jan Hus]] navrhoval některé novátorské postupy v církvi, stal se z něj velký zastánce těchto novot. Jako farář u sv. Michala odmítl [[Klatba|klatbu]] nad Janem Husem v roce [[1411]] a dokonce později v roce [[1415]] za ním přijel do [[Kostnice (město)|Kostnice]] spolu s [[Petr z Mladoňovic|Petrem z Mladoňovic]] a [[Jan Kardinál z Rejnštejna|Janem Kardinálem z Rejnštejna]] jako vyslanec pražské univerzity z pověření [[Václav IV.|Václava IV.]] Zde byl na popud [[Michal de Causis|Michala de Causis]] zatčen; na přímluvu [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] byl propuštěn.
 
Po návratu do vlasti lze sledovat jisté uklidnění a odvrácení se od radikálních reformistů, například se postavil proti radikálovi [[Konrád Waldhauser|Konrádovi Waldhauserovi]]. To mu přineslo oblibu u [[Šlechta|šlechty]], která sice byla kališnická, ale podstatu svého bytí v reformě neviděla. Na druhé straně vyhrocené nepřátelství radikálů ho málem stálo život, když jeho faru přepadli stoupenci [[Jan Želivský|Jana Želivského]]. Po smrti Želivského pobýval několik let v Hradci, kam byl z Prahy vypovězen. Do Prahy se vrátil s [[Zikmund Korybutovič|Zikmundem Korybutovičem]] a po jeho pádu roku [[1427]] se musel vrátit do [[vyhnanství]], odkud se vrátil na přelomu desetiletí.