Merkava: Porovnání verzí

Tank Merkava Mk.1 je řazen mezi tanky 2½. poválečné generace. První prototyp tanku byl dokončen v roce 1974, tank byl zaveden do služby v dubnu [[1979]]. Osádka tanku je čtyřčlenná ve standardním složení velitel tanku, střelec a nabíječ ve věži a řidič se stanovištěm v přední části korby. V levé části věže se nachází stanoviště nabíječe, v pravé části sedí stupňovitě za sebou střelec a velitel. Hlavní výzbroj tanku tvořil ručně nabíjený kanón M64 L71A ráže 105 mm s drážkovaným vývrtem hlavně, později byl do tanku instalován kanón M68 stejné ráže vyráběný domácím koncernem IMI (Israeli Military Industry). Kanón je stabilizován ve dvou rovinách. Už Merkava Mk.1 byla vybavena digitálním integrovaným systém řízení palby (označovaným jako Matador Mk.1), zpracovávajícím data získaná mimo jiné prostřednictvím laserového [[dálkoměr]]u a optických zaměřovačů s denní a noční větví obrazu. Tank je poháněn dvanáctiválcovým vidlicovým vznětovým motorem Teledyne Continental AVDS-1790-6A o výkonu 900 hp (přibližně 671 kW), jedná se o výkonnější variantu motoru pohánějícího americké tanky [[M60 Patton|M60]]. Výkon motoru je přenášen přes poloautomatickou převodovku CD-850-6BX. Motor a převodovka tanku jsou instalovány v přední části korby. Stanoviště řidiče se nachází v levé části předku korby, v sousedící pravé části korby je instalován motor. Výsledkem tohoto méně tradičního uspořádání bylo zkrácení korby tanku a zesílení pasivní ochrany stanoviště řidiče. V zadní části korby se nachází přes dvojkřídlé dveře přístupný nákladový prostor. Křídla se rozevírají svisle, horní křídlo nahoru a dolní dolů. Nákladový prostor může být využit k transportu až 6 tičlenného výsadku, k přepravě raněných nebo například k uskladnění dalších zásob munice. Je zde rovněž umístěna 60-tilitrová60litrová nádoba na pitnou vodu. Voda může být přes speciální přívodní systém přímo dodávána členům osádky věže. Prostory, v kterých se nachází stanoviště členů osádky, jsou klimatizovány, přívod vzduchu do klimatizačního systému je napojen na vedení vstupu vzduchu do motorů. Konstrukce tanku v sobě zahrnovala schopnost účinného boje s jednotkami tanků tehdejších potenciálních protivníků, měla však zároveň stejně dobře splňovat požadavky na působení v podmínkách přímého ohrožení tehdejšími protitankovými řízenými střelami a pancéřovkami nepřátelské pěchoty. S ohledem na nasazení tanku byla maximální pozornost věnována kvalitě pancéřové ochrany, zejména ochraně osádky a klíčových konstrukčních skupin tanku, mající za cíl co největší míru zachování bojeschopnosti tanku i po případném průrazu pancíře. Tank se svou bojovou hmotností 63 tun dodnes patří k nejtěžším typům tanků, které byly zavedeny do výzbroje.