David Starbrook: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: {{Infobox medaile|No portrait cs.svg|180px|David Starbrook}} {{Infobox medaile soutěž|Olympijské hry}} {{Infobox medaile položka|2||Judo na Letních olympijských hrách… |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 16:
V roce 1971 získal bronzovou medaili na mistrovství světa v střední váhové kategorii a původně v ní chtěl startovat i na olympijských hrách, ale v roce 1972 se mu nedařilo váhu shazovat. Starbrook měl atletickou, svalnatou postavu a na tom zakládal i své judo. Výborná obrana a útok kontratechnikami. Mezi novináři měl přezdívku "Iron-man" pro svou tvrdost. Profesí instalatér začal s judem na začátku 60. let v tehdy známém londýnském klubu Renshuden Club. Klub byl znám především výbornou školou v ne-waza (boj na zem), ze které Britové stále čerpají. V rozvoji jeho talentu rovněž pomohli časté návštěvy Japonska, které v 60. letech byly nutností pro výkonnostní růst.<ref>Časopis Black Belt (October 1972) str. 71</ref><ref>Časopis Black Belt (October 1973) str. 47</ref><ref>Časopis Black Belt (October 1974) str. 65</ref>
V roce 1972 měl problémy s váhou a proto zápasil v kategorii o váhu výše. Na mistrovství Evropy ještě neuspěl, ale začátkem podzimu startoval na [[Letní olympijské hry 1972|olympijských hrách v Mnichově]], na které se výborně připravil. V prvním kole si počkal na nástup švýcarského judisty a technikou tai-otoshi ho poslal na lopatky. Ve druhé kole se utkal s francouzem [[Pierre Albertini|
V dalších letech patřil ke špičce evropské judistické scény, ale nikdy se mu nepodařilo dosáhnout na zlatou medaili. V kariéře pokračoval až do [[Letní olympijské hry 1976|olympijských her v Montreálu 1976]]. V prvních dvou kolech vyřadil čistou technikou v té době exotické judisty Maročana a Argentince. Ve čtvrfinále se utkal s Francouzem [[Jean-Luc Rougé|Rougem]] (čti Ružem). Výborný Francouz se na předchozí hry nedostal do nabitého týmu Francie a svojí první účast na olympijských hrál pojal ve velkém duchu. Oba dva se velmi dobře znali z předchozích turnajů a šlo o prestižní zápas. Starbrook potvrzoval svojí tvrdost a v polovině zápasu dokonce Rouge zranil. Ten zbytek se zbytek zápasu už jen držel.<ref>Zranění v textu nespecikováno.</ref> Vítěze museli určit rozhodčí a ti zvolili za vítěze Brita. V semifinále se utkal se Sovětem [[Ramaz Charšiladze|Charšiladzem]]. Brit věděl, že v postoji nemá na silově a technicky disponovaného judistu ze svazové republiky Gruzie šanci a celý zápas se ho snažil dostat na zem. Jinak vyrovnaný zápas museli rozhodnout rozhodčí a těm se více líbilo judo Sověta. V boji o třetí místo ho čekal Jihokorejec [[Čo Če-ki|Čo]], který v úvodu dostal Brita na zem. Ten však ukázal, že defenzivní newaza je jeho silnou stránkou. V zápetí po přerušení hodil Jihokorejce technikou tai-otoshi na ippon a mohl slavit bronzovou medaili.<ref>Časopis britské asociace juda "Judo" (October 1976) - str. 9</ref>
| |||