Leopold Sviták: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
učení Schustaly u Josefa Svitáka |
→Životopis Leopolda Svitáka: - spolupráce Josef Sviták a Ignác Schustala |
||
Řádek 22:
A tak se stalo, že Leopold nastoupil ve svých 13 letech dne 14. září 1869 do učení u zámečnického mistra Karla Nesvadby v Kroměříži. Tovaryšem zámečnickým byl prohlášen přesně na den o 2 roky později. Brzy nato – dne 30. listopadu 1872 – si nechává hukvaldskou obecní radou vystavit pracovní knížku č. 109. Na Tři krále roku 1873 se pouští se zlatkou v kapse a s bochníkem chleba v ranci na tehdy obvyklý „vandr“. Po různých veselých i smutných příhodách, na něž ve stáří často vzpomínal, dorazil v roce 1875 do Lubna ([[Leoben]]) ve Štýrsku, kde přijal 20. března 1875 místo zámečnického pomocníka u mistra zámečníka Josefa Kleina. U toho pobyl – s menším přerušením – až do 4. listopadu 1877. Poté odešel do Vídeňského Nového Města (Wiener Neustadt) a vstoupil do strojního zámečnictví firmy Prunner, kde zastával ve svých jedenadvaceti letech funkci mistra. Blízkost Vídně lákala, a tak Leopold záhy odchází do Vídně, kde pracuje v oboru až do roku 1884.
Na naléhání svého tehdy již čtyřiasedmdesátiletého otce se vrací do rodného kraje a přijímá dne 1. září 1884 místo předního dělníka u Ignáce Schustaly v jeho vagonce v Kopřivnici. V té době tato firma vyrobila právě stý vagon. Zajímavostí je, že zakladatel kopřivnické kočárovky a vagonky Ignác Schustala se učil právě u Leopoldova otce Josefa, tak jak můžeme vyčíst ze zápisu z roku 1842 ze Schustalovy vandrovní knížky. Podle vyprávění Adofla Pítra Bartoně mladšího<ref>NAČR v Praze, Fond Sviták Ivan, Prof. JUDr. RSDr., CSc., karton č. 43, materiál k I. části nevydané knihy President</ref> stavěl Josef Sviták, panský sedlář na Hukvaldech, také vozy a bryčky. Právě proto k němu šel Ignác Schustala po vyučení na zkušenou za tovaryše. Poté co Schustala založil továrnu, existovala prý jakási dohoda mezi Josefem Svitákem a Ignácem Schustalou, podle níž dělal Sviták na Hukvaldech sedlářkou práci pro Schustalu v Kopřivnici.
Již o 2 roky později se stal mistrem a dne 16. prosince 1886 se v Jaktaři u Opavy oženil s Jenovefou Ondráčkovou, narozenou 1. ledna 1861, dcerou Františka Ondráčka, kováře z Jaktaře, a jeho manželky Kateřiny, rozené Neslarové. Leopold se se svou ženou seznámil na Hukvaldech, kde žila na faře u patera Jana Šlapety, rodáka z Místku. Šlapeta byl farářem na Hukvaldech 3 roky – od roku 1880 do roku 1883 – a na [[Hukvaldy]] přišel právě z Jaktaře, kde horlivě pracoval v národně katolickém duchu. Sama svatba byla velice smutná, protože právě v den svatby zemřela nevěstina matka. Jedním ze svatebních svědků byl Jan Uhlař, hostinský z Hukvaldů.
| |||