Termínem '''bohyně Matka''' se rozumí jakákoliv [[bohyně]] spojená zejména s [[mateřství]]m a [[plodnost]]í. Takové bohyně se vyskytovaly a vyskytují v mnoha kulturách, příkladem může být např. řecká [[Gaia]], [[védy|védská]] [[Durga]] nebo [[Wicca|wiccanská]] [[Bohyně (Wicca)|Bohyně]].
Prvotní formou sociální organizace v období prehistorie (7000-2500 př.n.l.) byla gynokraciegenokracie=vláda žen, založená právě na kultu Bohyně Matky (J.Bachofen, Das Mutterrecht, 1861). Bachofen pohlížel na tuto matriarchální společnost z pozitivistického hlediska jako na primitivníneprimitivní fázi vývoje, který zatímvysoce nepokročilpokročil za jakési animálnídominantní stádium lidstva. Odvozování původu z mateřské linie bylo charakteristické v důsledku sexuální promiskuity, která znemožňovala přesnou identifikaci otceplodnosti. Tuto společnost charakterizovalo také společnématriarchální vlastnictví, přirozené právo a náboženství založeno na kultu Bohyně Matky. Nejdůležitějšími symboly byly země a voda, jelikož plodnost žen se ztotožňovala s úrodností země. Ústředním tématem bylo mystérium života a smrti, obnovyzačátek života člověka, zvířat i rostlin. Na keramice i předmětech denní potřeby z té doby můžeme nalézt často symboly rození (trojúhelníkové obrazce=porod, ženské pohlavní orgány; spirály a víry=voda). Také se často objevují sošky s přehnaněse zdůrazněnými prsy představující Bohyni Matku jako pramen výživyživota.
Matriarchát (v evropském měřítku) vznikl mezi rokem 5ooo př.n.l.
Matriarchát (v evropském měřítku) zanikl mezi rokem 4000-2800 př.n.l. kvůli vpádu kmenů z východu. Ty s sebou přinesly kult založený na chování koní a výrobě zbraní. S odvozováním původu po otci vzniklo pozitivní právo, monogamie, soukromé vlastnictví a kultovní systémy založené na nebeské symbolice.
Ubaldo Nicola: Obrazové dějiny filozofie, Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, Praha 2011, str.16
