Nová scéna (Praha): Porovnání verzí

Přidáno 34 bajtů ,  před 7 lety
m
Odstranění linku na rozcestník Rekonstrukce s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Rekonstrukce (stavebnictví); kosmetické úpravy
m (odebrána Kategorie:Praha 1 za použití HotCat)
m (Odstranění linku na rozcestník Rekonstrukce s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Rekonstrukce (stavebnictví); kosmetické úpravy)
'''Nová scéna Národního divadla''' je novodobá [[divadelní budova]], která vznikla v Praze na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] na [[Národní (Praha)|Národní třídě]] v letech [[1977]]-[[1983]].
[[FileSoubor:Praha Nova Scena.jpg|thumb|Nová scéna [[Národní divadlo|Národního divadla]]]]
 
== Historie budovy ==
V rámci rozsáhlé [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]], která se uskutečnila v letech 1977–1983, se řešil i náročný urbanistický úkol nové zástavby prostoru mezi [[Národní divadlo|Národním divadlem]] a voršilským klášterem. O využití nejbližšího okolí historické budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]] se uvažovalo už brzo po druhé světové válce, když při obnově starých divadelních budov evropských metropolí, zničených za náletů, docházelo k výrazné modernizaci jejich provozů. Bezprostřední pohyb do celé věci vnesla v roce 1958 nezbytná demolice tzv. Chourových (správně Kaurových) domů, velkého objektu činžákového typu, který stál na Národní třídě mezi budovou [[Národní divadlo|Národního divadla]] a voršilským klášterem. Tento prostor, rozšířený postupně především dalšími demolicemi, se pokusilo - za stále se měnících dispozic - zvládnout několik architektů. Po architektonických soutěžích v letech 1958 - 1959, 1962 a 1964 byl vypracováním projektu pověřen vítěz obou posledních soutěží [[Bohuslav Fuchs]]. Po jeho smrti v roce 1973 bylo jeho autorské právo převedeno na Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, který v roce 1976 předložil ke schválení finální plány. Na volném prostranství měly vzniknout tři nové objekty: provozní budova divadla, restaurace a přímo u Národní třídy budova se společenským sálem. Pro posledně jmenovaný objekt vytvořil architekt [[Karel Prager]] projekt multifunkčního kulturního prostoru.
 
V roce 1980, kdy rekonstrukce historické budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]] a hlavně výstavba nových budov značně pokročily, se do projektu zapojil scénograf Josef Svoboda (když před tím zkrachoval jeho projekt nové divadelní budovy pro soubor [[Laterna magika|Laterny magiky]] ve Spálené ulici). Svoboda přišel s protinávrhrem na konečné řešení novostavby divadelní budovy a její následné využití pro Laternu magiku. Budova současné Nové scény byla v té době již rozestavěná, nicméně byly provedeny úpravy projektu: zatímco Karel Prager ve své koncepci sledoval víceúčelovost projektu a prostorovou flexibilitu, Josef Svoboda se Zdeňkem Kunou prosazovali jednoúčelovost pevného, funkčně odpovídajícího kukátkového prostoru. Ideová rada nakonec vybrala k realizaci projekt Svobody a Kuny, kteří však na realizaci požadovali prodloužení lhůty k dopracování náročného projektu. To se nelíbilo městskému výboru komunistické strany, který měl v rozhodování o projektu hlavní slovo, a ten nakonec pověřil realizací Karla Pragera.
 
Jedním z problémů, které změna původního projektu přinesla, byla nutnost zajistit zvukovou izolaci sálu proti hluku z velmi frekventované Národní třídy. To bylo nakonec vyřešeno - na úkor rozměrů interiéru - těžkým fasádním pláštěm s obkladem z kamenných desek ze zeleného kubánského mramoru, před kterým je předsazena stěna z vyfoukaných skleněných tvarovek podle návrhu [[Stanislav Libenský |Stanislava Libenského]]. Těchto nepřehlédnutelných tvarovek, které tvoří typický vzhled budovy Nové scény, je celkem 4306, každá má rozměr 80 × 60 × 40 cm a váží cca 40 kg. Průčelí budovy při klášteře voršilek je z velikých tabulí determálního skla. Vstupní hala Nové scény má stěny obložené deskami z kubánského hadce, je zde socha Píseň rodné země od [[Miloš Axman|Miloše Axmana]], ve foyeru je obraz Česká krajina od [[František Jiroudek|Františka Jiroudka]] a reliéf Umění od [[Jan Simota|Jana Simoty]]. Návrhy interiérů vytvořil Karel Prager za spolupráce výtvarníků Martina Sladkého, Zorky Smetanové, Pavla Hlavy, Jaroslava Štursy a Františka Víznera.
 
[[FileSoubor:Praha, Nové město, Laterna magika v noci II.JPG|thumb|Nová scéna v noci]]
Zahajovacím představením Nové scény [[Národní divadlo|Národního divadla]] byl 20. 11. 1983 Tylův [[Strakonický dudák aneb Hody divých žen|Strakonický dudák]]. Nepříliš zdařilá inscenace režiséra Václava Hudečka měla demonstrovat variabilitu prostoru v nejradikálnější variantě, sál byl uspořádán arénovitě s jevištěm uprostřed sálu a premiéra byla přenášena v přímém přenosu televizí. Jiří Tvrzník v Mladé frontě tehdy k inscenaci poznamenal: „Věřme, že dramaturgie a vedení činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] vyvodí z této natrpklé zkušenosti závěry, týkající se vhodnosti a nevhodnosti textů pro typ divadelního prostoru Nové scény. Jde totiž také o to, aby bylo uplatněno účelně a tvořivě všechno, co tato scéna nabízí.“ Ovšem první měsíce divadelní praxe na Nové scéně ukázaly silný rozpor mezi Novou scénou - snem, jak byla slibována a velebena v tisku, a Novou scénou - realitou. Například jakákoli přestavba hlediště v tomto prostoru byla velice náročná na čas i počet jevištních techniků (až dvoudenní prodlevy v provozu) a tak se brzy od možnosti variability upustilo. Velké problémy také způsobovala špatná akustika sálu, projevilo se poddimenzování provozních komunikací včetně výtahů i nepřiměřené tepelné a vzduchově hygienické podmínky. Činohře tedy nový prostor nesplňoval vysoká očekávání a původně zamýšlené komorní operní inscenace se tu nemohly realizovat z akustických důvodů.
 
 
== Externí odkazy ==
* [http://www.novascena.cz Oficiální stránky]
* [http://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=147 Nová scéna Národního divadla] heslo v databázi [[TACE]]
 
[[Kategorie:Divadla v Praze]]
1 091 412

editací