Zámek (stavba): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Rekonstrukce s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Rekonstrukce (stavebnictví); kosmetické úpravy
Řádek 32:
V důsledku [[osvícenství]] se pozměnil názor na umění druhé poloviny [[18. století]] a temperamentní, živý barokní styl byl nadále vnímán jako příliš nabubřelý a přehnaný. Podobně jako již před dvěma stoletími se architekti začali znovu orientovat na [[Starověk|antiku]] a objevením [[Pompeje|Pompejí]] se antické vlivy opět objevily v umění.
 
[[Klasicismus]] dal vzniknout novým stavbám, které měly klidnější a jasnější linie, jak např. zámek [[Neuhardenberg]] nebo [[Kurfiřtský zámek (Koblenz)|Kurfiřtský zámek v Koblenci]]. Staré barokní zámky byly přezdobeny, vnitřní [[Rocaille|rokajovrokajové]]é dekorace již platily za staromódní a překonané a okázalá výzdoba byla odstraněna. Příklady nalezneme na hlavní budově rezidenčního zámku [[Ludwigsburg]] nebo zámku [[Sondershausen]] v Německu. Fasády zámků byly vyzdobeny mohutnými, téměř chrámovými [[lomenice]]mi a od systému stupňovitých staveb a [[pavilon]]ů se již často upouštělo. Společně s bujností baroka a rokoka zanikaly také symetrické, esteticky propracované zahrady stále častěji ustupovaly přirozeně působícím [[Anglický park|parkům v anglickém stylu]], jako příklad můžeme jmenovat zámek [[Wilhelmshöhe]]. U mnoha staveb se však také mísily zahradnické styly, jako např. u [[schwetzinger]]ského zámku.
 
=== Historismus ===
Řádek 44:
Během [[První světová válka|první světové války]] a následným pádem hlavních evropských [[monarchie|monarchií]] byl definitivně ukončeno období zámeckých staveb.
 
Jen málo zámků patří ještě dnes svým původním majitelům a málokdy jsou obydleny. Pro mnohé budovy muselo být nalezeno nové využití, jako tomu bylo v [[Zámek Münster|münsterském zámku]] nebo v [[Leineschloss]]u v německém [[Hannover]]u. Pokud měly to štěstí, že přečkaly [[revoluce]], požáry nebo [[Druhá světová válka|druhou světovou válku]], slouží dnes zámky hlavně jako muzea, často i jako kulturní střediska, v hojné míře pod ochranou [[Památkový úřad|památkových úřadů]], což je však velmi nákladná záležitost. Současně jsou však také hodnotnými svědky zašlých epoch, též jsou středem zájmu mnoha návštěvníků a proto někdy i důležitým ekonomickým subjektem. Jako umělecko-historické památníky jsou naprosto nepostradatelné.
 
Tam, kde zámek po zničení chybí, jako např. [[městský zámek]] v [[Berlín]]ě nebo [[Postupim]]i, není někdy jasné, zda má nebo nemá smysl objekt znovu vystavět. Na jednu stranu byly mnohé zámky středem obcí, které později připadly městům a proto patřily z historického hlediska neoddělitelně k tamní oblasti. Navíc se zde často dříve dělala též politická rozhodnutí, jež ovlivňovala danou část země. Na druhou stranu je též stoupencům nové výstavby známo, že tím vzniknou vysoké náklady, navíc na něco, co již pozbylo svou historickou hodnotu, nové výstavby jsou jen [[rekonstrukceRekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukcemi]]mi. Často zde také panují oprávněné obavy, že pro takovou stavbu by se sotva našlo nějaké vlastní smysluplné využití.
 
== Související články ==