Agnolo Bronzino: Porovnání verzí

V roce 1533 se vrátil Bronzino zpět do Florencie, kde získal u medicejského dvora prestižní funkci dvorního malíře. Společensky obratný malíř patřil hned od začátku k nevelkému okruhu [[intelektuál|intelektuálů]], literátů a umělců, kteří začali pracovat na státní [[propaganda|propagandě]] vládnoucího vévody [[Cosimo I.|Cosima I.]]. Od roku 1537 se stal členem malířské společnosti [[svatý Lukáš|svatého Lukáše]] a vstoupil do florentské [[akademie|akademie]]. Kromě let 1546-1547, kdy na náklady vévody studova dílo [[Michelangelo|Michelangela]] v [[Řím|Římě]] a ročního pobytu v [[Pisa|Pise]] už Florencii nikdy neopustil. Stejně jako další malíři ve službách evropských renesančních panovníků pracoval kromě obrazů i na složitých ceremoniálních inscenacích medicejského dvora. Proslulé byly například jeho [[dekorace|dekorace]] a efemérní [[architektura|architektury]] při příjezdu budoucí velkovévodovy manželky [[Eleonora z Toleda|Eleonory Toledské]] (1522–1562). Jako scénograf pracoval Bronzino i na jejich svatbě v roce 1539, která byla pojatá, jako velkolepá divadelní [[inscenace|inscenace]].