|
'''Neposkvrněné početí Panny Marie''' je [[dogma]] [[katolická církev|katolické církve]], které tvrdí, že [[Maria (matka Ježíšova)|Marie]] se při svém vlastním narození narodila jakožto jediný člověk bez dědičné nedokonalosti všeho lidstva - [[prvotní hřích|prvotního hříchu]].
Toto dogma se netýká úplně jiného tématu, totiž toho, zda Marie počala [[Ježíš Kristus|Ježíše]] jako [[panna]] bez [[Pohlavní styk|pohlavního styku]] s lidským [[Otec|otcem]]. V této otázce jsou totiž všechny křesťanské církve zajedno a souhlasí s ní. [[Bible]] uvádí v [[Evangelium podle Lukáše|Lukášově evangeliu]], že Marie „nežijese podivila tomu co jí anděl sdělil: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem“mužem?“ [[Eufemismus]] "nežiji s mužem" použitý v [[Český ekumenický překlad|ČEP]] naznačuje co ve starověkém Izraeli pod Mojžíšským Zákonem automaticky znamenalo, že nikdy neměla sex a tudíž je pannou. Dnešní svět tomu těžko věří ale tehdy to tak bylo. Žádné promiskuitní ani jiné vztahy před svatbou nebyly myslitelné. Bible uvádí, že počala [[Zázrak|zázračně]] z Ducha svatého, a její dítě - Ježíš „bude nazváno Syn Boží“ (Lukáš 1,30-35).<ref>oba citáty podle českého ekumenického překladu, řecky zní Mariina slova "Πῶς ἔσται τοῦτο ἐπεὶ ἄνδρα οὐ γινώσκω", v přepisu "pós estai touto epei andra ou ginóskó",</ref><ref name='obohu'>[http://www.obohu.cz/bible/index.php?styl=B21&k=L&kap=1 různé jiné překlady Bible] uvádějí "když jsem dosud nepoznala muže", "neznám muže, ""nemám styk s mužem", "nemám manžela", "neznám muže", "nespala s mužem", "neměla styk s mužem"<!-- "having no husband", "no intercourse", "I know not a man", Ich habe ja noch nie mit einem Mann geschlafen. --> apod.</ref> U [[Evangelium podle Matouše|Matouše]] 1,25 je dále zmínka, že i poté co se Marie s Josefem zákonitě oddali, nadále "Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš.", nebo v [[Překlad nového světa|PNS]] "Ale neměl s ní žádný styk, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš." či v [[Nová bible kralická|NBK]] "Ale nepoznal ji až do té doby, než porodila svého prvorozeného syna; a dal mu jméno Ježíš." (Lukáš 1,34 – 2,7 – 1,31 – 2,21)<ref name='obohu'></ref>
První úvahy o jeho vyhlášení dogmatu o bezhříšném narození Marie se objevily už v [[9. století]] pod vlivem syrské tradice. V období středověku bylo toto učení, či spíše jeho přesná formulace, předmětem sporů, velcí teologové jako [[svatý Bonaventura]], sv. [[Bernard z Clairvaux]] či sv. [[Tomáš Akvinský]] se vyslovovali spíše v jeho neprospěch (hlavním protiargumentem bylo tvrzení, že pokud Panna Maria nezhřešila, nemohla být Kristem vykoupena), čelným obhájcem byl naopak františkán blahoslavený [[Jan Duns Scotus]] (který formuloval učení o „anticipovaném vykoupení“ - Panna Maria nebyla vyjmuta z vykoupení, ale vykoupení se jí zvláštní Boží milostí dostalo dříve než zbytku lidstva ještě před Kristovou smrtí - neposkvrněné početí Panny Marie je tedy součástí Kristova vykupitelského díla).<ref>http://apo-logia.blogspot.cz/search/label/neposkvrn%C4%9Bn%C3%A9%20po%C4%8Det%C3%AD</ref><ref>http://www.newadvent.org/cathen/07674d.htm</ref> Po Scotově obhajobě se učení o neposkvrněném početí Panny Marie rychle rozšířilo, jeho šíření vynikl především františkánský řád. Během staletí bylo učení o neposkvrněném početí opakovaně potvrzeno [[papež]]i (např. [[Sixtus IV.|Sixtem IV.]] bulou ''Cum praeexcelsa'', 1477) i církevními sněmy ([[Basilejský koncil]]).
Jako [[dogma]] byla tato idea vyhlášena „[[ex cathedra]]“ [[papež]]em [[Pius IX.|Piem IX.]] dne [[8. prosinec|8. prosince]] [[1854]] [[papežská bula|bulou]] ''[[Ineffabilis Deus]]'':
|
