Důkaz (právo): Porovnání verzí

 

Pokud důkaz přímo potvrzuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost, jde o ''důkaz přímý''. ''Nepřímý důkaz'', jinak též [[Nepřímý důkaz v kriminalistice a soudním dokazování|indicie]], má důkazní význam má jen ve spojení s jinými důkazy, sám o sobě ke kvalifikovanému závěru nestačí. Jestliže je dokazovaná skutečnost vyvrácena, jde o ''důkaz vyviňující'', v opačném případě o ''důkaz usvědčující''.

* věci a listiny důležité pro trestní řízení – ''věcnými důkazy'' jsou předměty, kterými nebo na kterých byl trestný čin spáchán, jiné předměty, které prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost a mohou být prostředkem k odhalení a zjištění trestného činu a jeho pachatele, jakož i stopy trestného činu; ''listinnými důkazy'' jsou listiny, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost vztahující se k trestnému činu nebo k obviněnému

* [[ohledání]]

 

Důkaz může vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout každá ze stran řízení. Pokud důkaz nevyhledal nebo nevyžádal [[orgán činný v trestním řízení]], není to důvodem k jeho odmítnutí. Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení ale nesmí být použit, s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila.<ref>§ 89 odst. 3 tr. ř.</ref> Při rozhodování v [[Hlavní líčení|hlavním líčení]], jakož i ve [[Veřejné zasedání|veřejném]] i [[Neveřejné zasedání|neveřejném]] zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny<ref>§ 2 odst. 12 tr. ř.</ref> a obviněný má právo se ke všem důkazům vyjádřit.<ref>§ 33 odst. 1 tr. ř.</ref> Důkazy se hodnotí podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.<ref>§ 2 odst. 6 tr. ř.</ref>