Osoblažsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m napřímení odkazu
Řádek 3:
V současnosti představuje Osoblažsko 4 různě vymezené regiony, které se spolu částečně kryjí:
[[File:Osoblažská enkláva.png|thumb|right|Osoblažská enkláva]]
*'''Osoblažská [[Moravské enklávy ve Slezsku|enkláva]]''' ([[němčina|něm.]] ''Hotzenplotzer Ländchen'') přesně vymezená územím bývalých [[soudní okres|soudních okresů]] Osoblaha a Jindřichov, zahrnuje kromě vlastního výběžku celou nejsevernější část okresu Bruntál. Toto území, o [[rozloha|rozloze]] 219,32 [[Kilometr čtvereční|km²]], tvořilo vůbec největší a zároveň i nejsevernější [[Moravské enklávy ve Slezsku|moravskou enklávu]] (či spíše [[exkláva|exklávu]]), obklopenou územím [[Slezsko|Slezska]]. Původně se jednalo v rámci [[Morava|Moravy]] o součást [[Holasicko|Holasicka]]. Když pak král [[Přemysl Otakar II.]] většinu území Holasicka roku [[1269]] začlenil do [[Opavské vévodství|Opavského vévodství]], zůstalo Osoblažsko jako [[léno]] Olomouckého biskupství (později arcibiskupství) i nadále integrální součástí Moravy, kterou bylo až do roku [[1783]], kdy bylo [[Josef II.|Josefem II.]] po administrativní stránce podřízeno orgánům [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]]. Správním centrem celého území byla obec [[Osoblaha]].
„Enkláva“ zahrnovala těchto 12 obcí ''(čísla se shodují s čísly na mapě)'': (1) [[Bohušov]], (2) [[Dívčí Hrad]], (3) [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], (4) [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], (5) [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], (6) [[Liptaň]], (7) [[Osoblaha]], (8) [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], (9) [[Rusín]], (10) [[Slezské Pavlovice]], (11) [[Slezské Rudoltice]], a (12) [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]], a 2 [[katastrální území]]: (13) Třemešná ''(součást obce [[Třemešná]])'' a (14) [[Piskořov]] ''(součást [[Město Albrechtice|Města Albrechtice]])''.