Erhart ze Skal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava jména otce |
typo, odkazy, doplnění |
||
Řádek 1:
'''Erhart ze Skal''' (kolem [[1354]] - červen [[1415]]) byl [[Morava|moravský]] šlechtic
Pravděpodobně roku [[1384]] obdržel od otce hrad [[Skály (hrad u Jimramova)|Skály]], který nebyl ještě dostavěn, a začal se po něm psát. (V době, kdy vedle sebe vystupují až čtyři Erhartové z Kunštátu, je to důležité vodítko k jejich rozlišení.) V roce [[1387]] propukly na Moravě nepokoje a roku [[1388]] byl uzavřen [[landfrýd]], ke kterému se připojil na jednom z čelních míst i Erhart ze Skal. O rok později Erhart zasedal u zemského soudu v [[Olomouc]]i. V roce [[1391]] prodal svoji rodnou [[tvrz]] ve vsi [[Stařechovice]] svému příbuznému [[Erhart starší z Kunštátu|Erhartovi staršímu z Kunštátu]] a bydlel již pouze na hradě Skály, který byl v nejistých dobách mnohem bezpečnější, než tvrz ve Stařechovicích. Někdy před rokem [[1392]] a následně se podruhé oženil a toho roku nechal zapsat své druhé manželce Kunce věno 250 kop grošů na městečku [[Jimramov]] s tvrzí, alodiálním dvorem, mlýnem a rybníky a na vsi [[Unčín]]ě. Kunka porodila dceru Jitku, avšak při porodu nebo záhy po něm zemřela.
V době [[Moravské markraběcí války|moravských markraběcích válek]] se postavil na stranu markraběte [[Jošt Moravský|Jošta]]. V březnu roku [[1396]] svěřil Erhartovi olomoucký biskup [[Mikuláš z Riesenburka]] správu a obranu hradu [[Blansek]] a panství blanenského. Roku [[1398]] Erhart poprvé vystoupil jako nejvyšší sudí brněnské cúdy. V tomto období mu zemřela i druhá žena a Erhart se oženil potřetí, tentokráte si vzal Elišku z Bučovic. Erhart se nadále velmi aktivně zúčastnil bojů proti přívržencům mladšího moravského markraběte [[Prokop Lucemburský|Prokopa]]. Roku [[1401]] velel oddílům brněnských měšťanů při dobývání [[Šlapanice|Šlapanic]], dále se mu podařilo dobýt hrad [[Lelekovice (hrad)|Lelekovice]], který později získal jako odměnu za věrné služby. Tvrdě vystupoval proti Prokopovým hlavním hejtmanům, kterými byli [[Jan Sokol z Lamberka]] a jeho vzdálený příbuzný [[Hynek I. Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic]]. ▼
▲V době [[Moravské markraběcí války|moravských markraběcích válek]] se postavil na stranu markraběte [[Jošt Moravský|Jošta]]. V březnu roku [[1396]] svěřil Erhartovi olomoucký biskup [[Mikuláš z Riesenburka]] správu a obranu hradu [[Blansek]] a panství blanenského. Roku [[1398]] Erhart poprvé vystoupil jako nejvyšší [[soudce|sudí]] brněnské [[cúda|cúdy]]. V tomto období, kdy mu zemřela i druhá žena,
V roce [[1406]] po dlouhé době zasedaly opět zemské soudy a Erhart se znovu účastnil zasedání v Brně a Olomouci jako nejvyšší sudí. Přesto nepokoje na Moravě neutichly a skončily až roku [[1412]], kdy byl v Brně sepsán nový landfrýd. Erhart ze Skal využil zasedání zemského soudu a nechal si do [[zemské desky|zemských desk]] zapsat [[Lelekovice]], pustý hrad [[Plankenberk]] s [[Biskupice (okres Svitavy)|Biskupicemi]] a [[Březinka|Březinkou]], které dříve obdržel od markraběte Jošta. V květnu roku [[1415]] se Erhart ze Skal účastnil mimořádného sněmu v Brně, který byl reakcí na zostření [[Jan Hus|Husova]] žaláře. V prosinci téhož roku se Erhart ze Skal uvádí jako mrtvý. ▼
▲V roce [[1406]] po dlouhé době zasedaly opět zemské soudy a Erhart se znovu účastnil zasedání v Brně a Olomouci jako nejvyšší sudí. Přesto nepokoje na Moravě neutichly a skončily až roku [[1412]], kdy byl v Brně sepsán nový landfrýd. Erhart ze Skal využil zasedání zemského soudu a nechal si do [[zemské desky|zemských desk]] zapsat [[Lelekovice]], pustý hrad [[Plankenberk]] s [[Biskupice (okres Svitavy)|Biskupicemi]] a [[Březinka|Březinkou]], které dříve obdržel od markraběte Jošta.
Erhartem ze Skal vymřela po meči stařechovicko-skalská větev rodu pánů z Kunštátu. Erhart kromě vdovy po sobě zanechal pouze nezaopatřené dcery Žofku a Aničku, nejstarší dcera Jitka byla provdána už roku [[1407]]. ▼
▲
== Literatura ==
Řádek 23 ⟶ 25:
| počet stran = 705
| isbn = 80-7106-683-4
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Belcredi
| jméno = Ludvík
| odkaz na autora = Ludvík Belcredi
| titul = Hrad Skály aneb o prstenu paní Elišky
| vydavatel = Ludvík Belcredi vlastním nákladem
| místo = Brno
| rok = 2010
| počet stran = 70
}}
| |||