Judo na Letních olympijských hrách 1972: Porovnání verzí

Průběh soutěží přinesl pouze jedno obrovské překvapení. Druhý den trunaje Gruzínský mladík v barvách Sovětského svazu Čočišvili vyřadil ve druhém kole dvojnásobného mistra světa z Japonska Sasaharu. Poprvé v historii tak Japonský judista prohrál v zápase čistou technikou. Do té doby japonští judisté prohráli pouze zs Nizozemci jejichž judo bylo postaveno na vysoké fyzické/atletické připravenosti. Wim Ruska býval námořníkem a Anton Geesink měl proporce dnešní hvězdy [[Teddy Riner|Teddy Rinera]] z Francie.

Turnaje se účastnila i řada bojovníků, kteří judistické kimono (judogi) viděli poprvé v životě. Tato situace není neobvyklá ani dnes, ale tehdy se tzv. judoamatéři byli schopní dostat i do dalších kol. Příklad může být mongolský reprezentant Bujadá, který se teprve v den svého vystoupení učil zavazovat pásek od judogi. I s tímto hendikepem se dostal až do finále kde nestačil na Japonského specialistu v ne-waza (boj na zemi). Na druhý den byl však tento mongolský reprezentant zbaven medaile pro pozitivní dopingový test na steroidy. Do jaké míry se jednalo o obětního beránka pro propagaci tehdy nově se zavádějící metody kotroly dopingu se už asi nedozvíme. Přesným opakem těchto instinktivních bojovníků byli evropští judisté Francouzi, Němci. Brozový medailista v kategorii lehkých vah Mounier ukázal, že se medaile dá vybojovat i způsobem, že v turnaji nezaznamenáte ani jeden bod. Stačí vést boj takticky, v případě nouze se plazit po zemi a rozhodčí vás po uplynutí časové doby (tehdy 10min bez prodloužení) určí za vítěze. Později se proti tomuto stylu vedení boje zavedlo napomínání za pasivitu.