Václav Binovec: Porovnání verzí

V době [[Protektorát Čechy a Morava|protektorát]]u otevřeně [[Kolaborace|kolaboroval]] s okupační mocí, za což byl také po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] právem odsouzen a tři roky [[Vězení|vězněn]]. Václav Binovec vstoupil již v roce [[1926]] do [[Národní obec fašistická|Národní obce fašistické]], a v roce [[1939]] do organizace [[Vlajka (hnutí)|Vlajka]], ze které byl ale v roce [[1940]] vyloučen <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 35, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Několik týdnů před nacistickou okupací vstupuje do [[Národní tábor fašistický|Národního tábora fašistického]], kde je zvolen místopředsedou. 16. 3. 1939 se podílel na nepovedeném fašistickém pokusu o [[arizace|arizaci]] [[Filmové ateliéry Barrandov|ateliérů na Barrandově]] <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 25, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Během natáčení filmu ''Městečko na dlani'' byl patrně z jeho osobního popudu podruhé zatčen nacistickým [[Gestapo|gestapem]] herec a písničkář [[Karel Hašler]]<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/652113 ''Karel Hašler má v&nbsp;Praze konečně pomník''] – rozhlas.cz, 31.&nbsp;10. 2009</ref>, který v roce [[1941]] zahynul v [[Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen|koncentračním táboře v Mauthausenu]]. Kromě toho posílá Binovec v roce [[1942]] udání na [[Emil Sirotek st.|Emila Sirotka]], které adresuje přímo ministrovi [[Emanuel Moravec|Emanuelu Moravcovi]] <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 33, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Další umělecká tvorba mu po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] již nebyla dovolena.