|
V Česku povinnost rekultivací ukládá novela [[horní zákon|horního zákona]] z roku 1991.
== Podle využití ploch ==
V 60. letech v Československu byly preferovány zemědělské rekultivace, od začátku 80. let přibývá rekreačních funkcí, v 90. letech se populární stává napouštění velkých rekultivačních jezer.
=== Zemědělská rekultivace ===
V procesu zemědělské rekultivace se zakládají pole, louky, vinice nebo sady. Začíná se návozem a rozprostřením organické hmoty, následuje orba, vláčení, smykování, setí přípravných plodin, jejich zaorání, hnojení a následuje již pěstování cílových plodin nebo zatravnění.
[[Soubor:Ressl + rekultivace.JPG|thumb|left| Lesnické rekultivace pod vrchem Ressl u Mostu]]
=== Lesnická rekultivace ===
Výsledkem lesnické rekultivace je vznik nových lesů. Z ekologického hlediska by se měly vysazovat různé druhy stanovištně a geograficky původních dřevin. V praxi se v naprosté většině však jedná o výsadbu monokultur, někdy jsou vysazovány i nepůvodní či dokonce invazní druhy. Tento typ rekultivace sice vede k vytváření nové ekologické stability půd a krajiny, ale to v tomto případě nelze považovat za pozitivní přínos. Tím se totiž zničí stanoviště vzácných druhů organismů vázaných na podmínky vzniklých těžbou. Jediným pozitivním přínosem této rekultivace je zpevnění půdy.
[[Soubor:Lake_most.JPG|thumb|[[Mostecké jezero]] u města [[Most (město)|Most]]- před napuštěním 2009]]
[[Soubor:19.8.12_Hnevin_Mostecke_jezero.JPG|thumb|[[Mostecké jezero]] u města [[Most (město)|Most]]- po napuštění 2012]]
=== Vodohospodářská rekultivace ===
{{Podrobně|Vodohospodářská rekultivace}}
Pod vodohospodářské rekultivace spadá zatápění vytěžených lomů, obnova říčních ekosystémů, úprava a zvyšování vodní bilance.
=== Rekreační rekultivace ===
Sem se řadí budování rekreačních oblastí, golfových hřišť, letišť. Často se centrem rekreační oblasti stane [[rekultivační jezero]].
=== Přírodě blízká rekultivace ===
Názor, že „krajina musí být ekologicky vyvážená, za nejúčinnější stabilizační prvky je považována výsadba lesů, parků, lesoparků a vodních ploch“<ref name='ECMOST'/> bývá kritizován ze strany krajinných ekologů (např. [[Jiří Sádlo]], [[Václav Cílek]]), kteří upozorňují, že taková „vyprojektovaná“ krajina je z biologického hlediska velmi chudá.<ref name='KR'/>
Podstatou přírodě blízkých rekultivací je ponechání průběhu přirozené [[sukcese (ekologie)|sukcese]]. Místo nákladně vytvářeného a udržovaného rekreačního lesa či lesoparku pak může vznikat „nová divočina“. Na půdách chudých na živiny (typicky [[výsypka|výsypky]]) se často vyvíjejí společenstva vzácných rostlinných a živočišných druhů, která byla z úrodné, prohnojené zemědělské krajiny vytlačena.
Krajina ovšem podléhá nadále sukcesi; pokud je požadováno zakonzervovat určitou fázi vývoje ekosystému, jsou i zde nutné pravidelné lidské zásahy jako je odstraňování dřevin, ruderálních a invazních druhů, obnova zarůstajících tůní apod.
== Reference ==
| 