Barrandov Studio: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nikos (diskuse | příspěvky)
→‎Začátky: přidán text a vytvořena kapitola V době protektorátu a Období po druhé světové válce
Řádek 6:
 
== Začátky ==
V roce [[1921]] založil [[Miloš Havel]] akciovou společnost A-B spojením distribučních společností. Na počátku 30. let [[20. století]] jeho bratr Václav plánoval vystavět [[luxus]]ní komplex rezidencí 5 km od Prahy. Miloš Havel navrhl, že k tomu začlení i moderní [[filmové studio]] včetně podpůrných zařízení. Jako místo byl zvolen [[Barrandov]]. Stavba byla založena na návrzích [[Max Urban|Maxe Urbana]] a začala [[28. listopad]]u [[1931]]. OPři výstavbě bylo pamatováno na dostatečný prostor pro administrativu, sklady [[rekvizita|rekvizit]] a [[kostým]]ů, šatny herců, místnosti produkčních štábů i restaurační zařízení. Budovy měly vlastní elektrické sítě a výtopny, byly tu rovněž truhlářské dílny, střižny, projekční síně a laboratoře. Podle zahraničních zkušeností byly vystavěny dvě natáčecí haly o rozměrech 25 krát 35 krát 10 metrů s možností propojení. V době svého vzniku patřily Barrandovské ateliéry svým technickým vybavením k nejmodernějším v Evropě <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 23, ISBN 80-86182-51-7</ref>. 14 měsíců pozdějipo zahájení výstavby zde byl točennatočen první film ''[[Vražda v Ostrovní ulici]]''. Objem vyráběných filmů se velmi rychle zvedl – studia měla 300 stálých zaměstnanců, produkovala 80 filmů ročně a začala zajímat zahraniční [[Producent (umění)|producenty]]. V roce [[1939]] už ateliéry zabírali plochu 4850 metrů čtverečných a celková výměra pozemků byla 45 000 metrů čtverečných.
 
== V době protektorátu ==
Během nacistické okupace Československa, kdy studia spadla do područí [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], bylo v jeho zájmu pokračovat v budování studií. V letech [[1941]]–[[1945]] zde byla postavena (mj. za nucené účasti [[Židé v Protektorátu Čechy a Morava|židovských pracovníků]])<ref>{{Citace monografie|příjmení=Krejčová|jméno=Helena|odkaz na autora=Helena Krejčová|spoluautoři=a kol.|titul=Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Ústav pro soudobé dějiny AV ČR|rok=1997|isbn=80-85270-67-6|poznámka=|strany=121|jazyk=}}</ref> tři navzájem propojené obrovské scény (celkem přes 3400 m²), s kterými se Barrandov mohl začít srovnávat se studii v [[Berlín]]ě či [[Mnichov]]ě, a které přitahují poptávku [[filmař]]ů dodnes.
Den po [[Německá okupace Čech a Moravy|nacistické okupaci Československa]], 16. března [[1939]], se ateliérů pokusili zmocnit zástupci českých [[fašista|fašistů]] <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 24, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Generál [[Radola Gajda]] pověřil tímto úkolem barrandovského asistenta režie Josefa Krause, který se rozhodl se svými společníky zbavit funkce ředitele [[Lavoslav Reichl|Lavoslava Reichla]] a propustit i další [[žid]]ovské zaměstnance Barrandova. Tato akce se nezdařila a tak Radola Gajda posílá do ateliérů svého blízkého spolupracovníka a dlouholetého člena [[Národní obec fašistická|Národní obce fašistické]] dr. Ing. [[Zdeněk Zástěra|Zdeňka Zástěru]], kterého doprovází režisér [[Václav Binovec]] a herec, režisér a producent [[Ladislav Brom]]. Ti si svolají všechny zaměstnance ateliérů, oznamují jim [[arizace|arizaci]] pražských filmových podniků a kin a znovu žádají propuštění všech židovských zaměstnanců. [[Miloš Havel]], který je v té době mimo Prahu, nakonec telefonicky vyzve doktora Zástěru k opuštění ateliérů, což se také stane. Václav Binovec stále žádá o propuštění židovských zaměstnanců, ale je členy [[správní rada|správní rady]] vykázán z jednací místnosti. Tím celý nezdařený pokus českých fašistů končí. [[Miloš Havel]] je však nakonec nacisty v roce [[1940]] stejně donucen k odprodeji svého většinového podílu ve společnosti a německá správa tak získává nad ateliéry kontrolu <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 50, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Na valné hromadě A-B Barrandov 21. 11. [[1941]] navrhl ředitel Karl Schulz změnu názvu společnosti na Prag-Film, Aktiengesellschaft, což bylo schváleno 10. 2. [[1942]] a společnost byla zařazena do filmového koncernu [[Ufa]] <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 88, ISBN 80-86182-51-7</ref>. V ateliérech se natáčely filmy české i německé. České filmy se tematicky vyhýbaly událostem doby a převažovaly historické náměty, případně komedie a jednoduché příběhy. V letech [[1941]]–[[1945]] zde byly postaveny (mj. za nucené účasti [[Židé v Protektorátu Čechy a Morava|židovských pracovníků]])<ref>{{Citace monografie|příjmení=Krejčová|jméno=Helena|odkaz na autora=Helena Krejčová|spoluautoři=a kol.|titul=Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Ústav pro soudobé dějiny AV ČR|rok=1997|isbn=80-85270-67-6|poznámka=|strany=121|jazyk=}}</ref> tři navzájem propojené obrovské scény (celkem přes 3400 m²), s kterými se Barrandov mohl začít srovnávat se studii v [[Berlín]]ě či [[Mnichov]]ě, a které přitahují poptávku [[filmař]]ů dodnes. V průběhu let [[1940]] – [[1945]] natočili Němci v [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] na osmdesát říšských filmů <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 87, ISBN 80-86182-51-7</ref> (kromě Barrandova nacisté postupně ovládli filmovou továrnu Foja v Radlicích, Host v Hostivaři a filmové ateliéry ve Zlíně).
 
== Období po druhé světové válce ==
Po druhé světové válce, 11. 8. [[Druhá1945]], světovápodepsal válka|druhéprezident světové[[Edvard válceBeneš]] byla[[Dekret barrandovskáo studiazestátnění (vč.československého studiífilmu]], který vstoupil v pražsképlatnost 28. 8. 1945. Zároveň začaly zasedat disciplinární rady filmových pracovníků, které měly posoudit a prověřit činnost filmařů za [[HostivařProtektorát Čechy a Morava|protektorátu]]i). znárodněnaŘada azaměstnanců Barrandova tak dostala zákaz činnosti na několik měsíců, někteří zákaz doživotní. Studia zůstala pod vlastnictvím státu do roku [[1991]], organizačně spadala pod podnik s názvem [[Československý státní film]]. Během tohoto období byly na Barrandově vystavěny [[filmové laboratoře]], [[trikové studio]], [[dabingové studio]], stejně jako speciální [[efektové studio]] se zpětnou projekcí a [[vodní nádrž]] pro točení podvodních [[záběr]]ů.
 
== Současnost ==