Kerenského ofenzíva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
m +wikilink
Řádek 20:
'''Kerenského ofenzíva''' byla poslední ruská ofenzíva [[první světová válka|první světové války]].
 
O ofenzívě rozhodl [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij]], který byl ministrem války v [[Ruská prozatímní vláda|Prozatímní vládě]], která byla vytvořena po [[únorová revoluce|únorové revoluci]] v Rusku. Pro [[Rusko]] to však nebyl dobrý počin, protože disciplína v ruské armádě dosáhla po sesazení [[car]]a na dno. V řadách armády vládla poraženecká nálada a šířilo se i revoluční hnutí, které bylo finančně podporováno [[Německé císařství|Německem]]. Kerenskij však doufal, že se mu po pádu carismu a zřízení demokratického státu v Rusku podaří oslovit vojáky.
 
1. července [[1917]] zaútočila ruská vojska na [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] a [[Německé císařství|německé]] síly v [[Halič]]i. Dne 2. července se v rámci tohoto tažení uskutečnila [[bitva u Zborova]], ve které bojovali na obou stranách fronty, krom Němců a Maďarů také [[Češi|čeští]] a [[Slováci|slovenští]] vojáci. Zpočátku dosahovala ofenzíva významných úspěchů, ovšem počáteční úspěch brzy pominul. Ruští vojáci odmítali stále ve větší míře bojovat, takže 16. července dospěla situace tak daleko, že postup byl zastaven. Iniciativy se 18. července chopila rakouská a německá vojska, která podnikla protiútok. [[Rusové]] byli nuceni ustupovat a 23. července došlo k dalším útokům, při kterých bylo zajato 7 tisíc Rusů.