Kolonizace Jižní Ameriky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
→Jižní Amerika jako společnost kast: linkfix |
||
Řádek 55:
=== Jižní Amerika jako společnost kast ===
Toto rozdělení na dvě republiky bylo založena na rasistické stratifikaci obyvatelstva. Republika Španělů se skládala z evropského a bílého obyvatelstva a byla dále hierarchizována do vládnoucí elity (španělská [[šlechta]] a bohatí [[kreol]]ové vlastnící rozsáhlé haciendy a doly), městské elity (bohatí obchodníci) a konečně chudší a chudé vrstvy. Republika Španělů byla nadřazena daleko početnější republice Indiánů, která byla tvořena původním obyvatelstvem a hybridním obyvatelstvem, které vzniklo míšením evropské a indiánské [[Lidská rasa|rasy]] (mestizzo), ale také s černošským obyvatelstvem dovezeným z [[Afrika|Afriky]] na otrocké práce. Smíšené i bílé obyvatelstvo bylo rozděleno do [[kasta|kast]], které sehrávaly ve společenském a kulturním smyslu významnou roli. Tento kastový systém se týkal obou republik. Obě republiky měly vlastní samosprávu a platily v nich odlišné zákony, avšak republika Indiánů byla ve všech oblastech podřízená kolonizátorům. Komplexitu vztahů mezi oběma republikami výstižně shrnuje B. Roedl:
{{citát|V koloniální legislativě se odrazila cílevědomá segregační politika španělského státu. Našla svůj výraz v asymetrickém rozdělení společnosti na 'republiku Španělů' a 'republiku indiánů', ve kterých platily odlišné zákony. I když realita každodenního života tuto umělou hráz široce překračovala, vytvořila v mentalitě obou trvalé vědomí odlišnosti a sounáležitosti.Za touto psychickou bariérou se zakonzervovaly staré indiánské zvyky, tradice a hodnoty. Tento schematický obraz nevystihoval celou realitu společnosti. Obě republiky byly rozděleny sociálně, indiánská i etnicky a jazykově.<ref>Roedl, B. ''Stručná historie států. Peru.'' Nakladatelství Libri. Praha 2003 s.34.</ref>}}
Řádek 184:
|}
Terminologie nebyla v rámci tohoto kastového systému jednotná, což znamenalo, že se jednotlivé názvy mohly lišit regionálně nebo časově. Nicméně rasové hledisko bylo a stále latentně zůstává významným problémem jihoamerických společností. Za zmínku stojí připomenout, že například v Bolivií nebo Venezuele se stali prezidenty poprvé ne-kreolové až v posledních letech (Evo Morales a Hugo Chavéz).
=== Role a význam katolické církve v Jižní Americe ===
Vzhledem k tomu, že hlavním ideologickým ospravedlněním iberské [[conquista|conquisty]] jihoamerického kontinentu bylo obrácení na katolickou víru sehrávala zde významnou roli také katolická církev. Na začátku conquisty proběhla uvnitř církve diskuze o obecném postavení domorodých Indiánů. Tato diskuze vyvrcholila známou diskuzí z Valladolidu, ve které dominikán [[Bartolomé de las Casas]] a teolog [[Juan Ginés de Sepúlveda]] představovali dva odlišné tábory názorů v církvi. Las Casas argumentoval, že domorodci jsou svobodnými lidmi žijícími v přirozeném řádu a tedy, že si zaslouží stejné zacházení jako jiní. Později se vášnivě snažil obhajovat indiánské obyvatele před bezohledným vykořisťováním dobyvatelů:
| |||