Miloš Havel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+zdroj? na kolaboraci |
článek rozšířen a vytvořena kapitola V období protektorátu a Život po válce a emigrace |
||
Řádek 26:
'''Miloš Havel''' ([[3. listopad]]u [[1899]], [[Zderaz (Praha)|Zderaz u Prahy]] – [[25. únor]]a [[1968]] v [[Mnichov]]ě) byl český [[Média|mediální]] [[podnikatel]] a [[film]]ový [[producent (umění)|producent]], strýc bývalého českého prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]] a jeho bratra [[Ivan Havel|Ivana]], majitel největší prvorepublikové produkční firmy [[Lucernafilm]].
Jeho jméno je spjato se vznikem [[Barrandov Studio|Barrandovských filmových ateliérů]] a rozvojem [[Československá kinematografie|československé kinematografie]] v období mezi oběma světovými válkami i během druhé světové války.
== V období protektorátu ==
Po příchodu [[Nacismus|nacistů]] do [[Československo|Československa]] byl Miloš Havel opakovaně nucen k tomu, aby prodal svých 51 procent akcií Barrandova, což zpočátku odmítal, a to i přesto, že mu bylo vyhrožováno [[Koncentrační tábor|koncentračním táborem]] <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 50, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Nacisté se nakonec filmových studií na Barrandově zmocnili tak, že [[říšský protektor]] nařídil zvýšení akciového kapitálu společnosti o 200 procent, které také upsal. Tyto peníze byly do společnosti vloženy pouze formálně a nikoliv ve skutečnosti, ale Miloš Havel tím přesto přišel o [[majorita|majoritní]] podíl. 26. 4. [[1940]] však došlo k dohodě a Miloš Havel se rozhodl svůj podíl ve společnosti prodat za 6 885 000 korun. Bylo mu rovněž umožněno pronajmout si ateliéry pro natáčení nejméně pěti filmů za rok <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 50, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Nacisté nakonec dosáhli svého cíle, ovládli Barrandov a za velmi dobrou cenu získali kvalitní filmové ateliéry, v nichž mohli levně vyrábět své filmy <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 51, ISBN 80-86182-51-7</ref>.
== Život po válce a emigrace ==
Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] začalo zatýkaní a vyšetřování osob, které byly podezřelé z [[kolaborace]] s nacisty. Vyšetřovatelé se snažili zdiskreditovat také Miloše Havla, k čemuž chtěli využít nejen jeho styků s Němci během [[Protektorát Čechy a Morava|protektorát]]u, ale rovněž toho, že byl [[homosexuál]] <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 216, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Miloš Havel však během protektorátu prokazatelně pomáhal pronásledovaným osobám. Již v říjnu [[1938]] byl například vyzván dopisem, který podepsalo 15 českých filmových režisérů, k tomu, aby propustil [[žid]]ovského ředitele své společnosti [[Lavoslav Reichl|Lavoslava Reichla]] a členy správní rady. V listopadu 1938 toto své přání deputace režisérů zopakovala znovu ústně, ale Miloš Havel odmítl přání režisérů vyhovět <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 110, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Na počátku [[Německá okupace Čech a Moravy|německé okupace]] pak Miloš Havel narychlo uzavřel smlouvy s celou řadou spisovatelů, kterým hrozilo bezprostřední nebezpečí pro jejich levicové smýšlení <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 158, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Havlův [[Lucernafilm]] zaměstnával po dobu protektorátu třeba [[Jan Drda|Jana Drdu]] nebo [[Václav Řezáč|Václava Řezáče]] a také umožnil pod pseudonymy pracovat [[Ivan Olbracht|Ivanu Olbrachtovi]] nebo [[Olga Scheinpflugová|Olze Scheinpflugové]] <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 159, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Záměrně také zaměstnával více herců i filmových pracovníků než bylo třeba, jen proto, aby je uchránil před [[Totální nasazení|totálním nasazením]] v Německu. I přesto byl Miloš Havel po válce vyloučen z jakékoliv činnosti v české kinematografii a přišel o [[Lucernafilm]]. Jeho trestní stíhání bylo v roce [[1947]] pro nedostatek důkazů zastaveno. V roce [[1949]] byl zadržen při pokusu o útěk do Rakouska a v Československu odsouzen ke dvěma letům vězení. V roce [[1952]] se mu podařilo uprchnout do [[Mnichov]]a.
Jeho [[Vila Miloše Havla|vila na Barrandově]] mu byla po [[Únor 1948|únorovém převratu]] zabavena, na počátku devadesátých let ji v restituci získali [[Ivan Havel|Ivan]] a [[Václav Havel|Václav]] Havlovi.<ref>dav, ''Co také patří rodině Havlových'', [[Mladá fronta DNES]], 17. května 2003</ref>
| |||