Disketa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 78.102.220.47 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tlusťa
Obsah stránky nahrazen textem „to bys chtel vedet??????“
značka: vyprázdnění
Řádek 1:
to bys chtel vedet??????
[[Soubor:3,5"-Diskette.jpg|thumb|Rozměr 89[[Metr|mm]] (3,5") diskety.]]
[[Soubor:Floppy disk 5.25 inch.JPG|thumb|Rozměr 133[[Metr|mm]] (5,25") diskety.]]
[[Soubor:Disquettes.jpg|thumb|Porovnání velikostí disket 8", ZIP, 5¼", 3½" a CD.]]
[[Soubor:Floppy disk internal diagram.svg|thumb|Pohled do pouzdra 3,5&Prime; diskety:<br />
1&nbsp;–&nbsp;přepínač ochrany proti zápisu (průhledný otvor znamená zákaz zápisu), 2 – upínací část, 3 – krytka čtecího otvoru, 4 – plastový kryt, 5 – papírová vložka, 6 – magnetický nosič, 7 – sektor na disku (rozdělení není okem viditelné, nakresleno je jen pro názornost).]]
 
'''Disketa''' je v [[Informatika|informatice]] označení pro [[Magnetismus|magnetické]] [[Datové médium]] sloužící k ukládání a přenášení elektronických [[Data|dat]]. Její největší výhodou a důvodem velkého rozšíření byla výrobní cena jak samotných disket, tak i mechanik pro jejich čtení/zápis. Kvůli malé rychlosti, nízké kapacitě a nevelké životnosti je v [[2000-2009|prvním desetiletí 21.&nbsp;století]] vytlačována jinými médii. Diskety byly původně 8&Prime; média ([[Palec (jednotka)|osmipalcová]], tj. [[Průměr (geometrie)|průměr]] 200&nbsp;[[Metr|mm]]), později se jejich velikost změnila na 5,25" (133&nbsp;mm) a 3,5" palců (89&nbsp;mm). V roce 2010 už byla při výrobě počítačových [[základní deska|základních desek]] jen velmi zřídka používána disketová mechanika. Diskety o velikosti 3&frac12;" mohou být použity jako externí [[USB]] [[flash paměť]].
 
Zatímco disketová mechanika má stále určité omezené využití, zejména jako vybavení průmyslových počítačů, diskety nahradily jiné způsoby ukládání dat, které mají daleko větší kapacitu, jako například USB disky, přenosné [[externí disk|externí harddisky]], [[optický disk|optické disky]], [[paměťová karta|paměťové karty]] a počítačové sítě.
 
V angličtině, ale také v odborné terminologii, se užívá označení floppy disk, což je doslova ohebný či pružný disk. Toto pojmenování vzniklo díky vlastnostem prvních disket, které se daly do jisté míry ohnout, aniž by ztratily své záznamové vlastnosti. Proto opakem diskety je právě [[pevný disk]], klasické úložiště dat v [[osobní počítač|osobním počítači]].
 
== Historický vývoj ==
První diskety byly vyrobeny firmou IBM na konci šedesátých let a měly průměr 8". Termín floppy disc (disketa) se poprvé objevil v roce 1970 a ačkoli IBM označila diskety, které představila v roce 1973 jako ''Type 1 Diskette'', ujalo se a dosud se používá označení floppy disc či pouze floppy.
 
* 1971 - 8[[Palec (jednotka)|"]] (203,2 [[Metr|mm]]) - kapacita nejprve 160 kB, později až 1,1 [[Byte|MB]]
* 1976 - 5,25" (133,3 mm) - kapacita nejprve 160 kB u jednostranných, později až 1,2 MB - používány u [[osobní počítač|osobních počítačů]] od roku 1981, po roce 1995 postupně výroba ukončena
* 1984 - 3,5" (88,9 mm) - používány donedávna, kapacita původně 400/800 kB, nyní nejčastěji 1,44 MB a maximálně až 2,88 MB, jejichž výrobu se ale nepodařilo zajistit v požadované kvalitě s výtěžností, která by umožnila konkurenceschopné ceny.
 
Objevily se i málo obvyklé průměry 3" (u Amstrad/Schneider) i menší.
 
== Široké použití ==
[[File:Floppy Disk Drives 8 5 3.jpg|thumb|Porovnání 8" palcové, 5&frac14;" palcové a 3&frac12;" palcové disketové mechaniky.]]
Diskety se začaly hojně používat v [[1980-1989|80.]] a [[1990-1999|90.]]&nbsp;letech 20.&nbsp;století, a to v osobních počítačích jako médium pro distribuci softwaru, přenos dat a vytvoření zálohy. Než se harddisky staly dostupné pro širší vrstvy, diskety byly často používány pro ukládání operačního systému počítače. Začátkem 90. let se zvětšovala velikost softwaru a to znamenalo, že programy jako Windows nebo Adobe Photoshop zaplnily tucet i více disket. V roce 1996 bylo evidováno 5 milionů disket. Poté byly diskety nahrazeny [[CD-ROM]] a online distribucí (pro menší programy). Externí USB disky založené na diskové mechanice lze stále koupit, mnoho moderních systémů zajišťuje firmwarovou podporu bootování právě díky disketám.
 
== Pokles oblíbenosti disket ==
Od poloviny 90. let 20. století se začaly objevovat i velkokapacitní diskety, které využívaly různé technologie (např. lomega [[ZIP]]). Přijetí těchto disků veřejností bylo problematické, výrobci se sice snažili najít vhodný formát, ale aby mohly být tyto diskety vůbec použity v osobním počítači, bylo nutné koupit velmi drahou mechaniku. Uživatelé se samozřejmě chtěli vyvarovat investice vysokých nákladů do neprověřených a velmi rychle se měnících technologií, což vedlo k tomu, že žádná z technologií se v běžném užívání neprokázala jako spolehlivá a tím pádem ani nezískala pevné místo na trhu. CD umožňující zápis měla větší kapacitu a byla kompatibilní s existující infrastrukturou CD-ROM a nové technologie vyvinuté pro diskety se staly přebytečnými. Disketám také příliš nepomohl fakt, že je nebylo možné použít znovu, zatímco CD byla přepisovatelná a v porovnání s disketami také velmi levná.
 
Vytváření sítí, pokrok ve vývoji zařízení založených na flashi a široké přijetí USB uživateli vedlo k tomu, že se diskety staly zastaralým způsobem ukládání dat. Zvyšující se potřeba sdílet soubory a stoupající obliba multimegapixelové digitální fotografie již vyžadovaly použití větších souborů a těmto požadavkům nemohly 3[[Palec (jednotka)|"]] &frac12; palcové diskety vyhovět. Diskety se běžně používaly jako prostředky k přenášení souborů, ale široká dostupnost [[Local Area Network|LAN]] a rychlé internetové připojení nabídlo jednodušší a rychlejší způsob přenášení takových souborů. Pokud internetové připojení nebylo dostupné nebo sítě nebyly dostačující, bylo možné použít jiné vyměnitelné paměťové jednotky.
 
V roce 1991 Commodore představil CDTV, které mělo místo disketové mechaniky CD-ROM. [[iMac]] uvedený na trh společností Apple v roce 1998 měl také CD-ROM a ne disketovou mechaniku.V roce 2002 ještě stále většina výrobců nabízela disketovou mechaniku jako standardní vybavení počítačů. Ovšem potom, co se stalo používání USB flash mechaniky běžným, disketová mechanika přestala být
běžným vybavením počítačů. Podle statistik mělo 29. ledna 2007 disketovou mechaniku zabudovanou pouze 2 % prodaných počítačů.
 
== Použití disket v 21. století ==
Diskety jsou používány pro nouzové bootování v zastaralých systémech, které nepodporují jiná bootovatelná média, a pro aktualizace [[BIOS]], protože většina [[BIOS]] a firmwarových programů může být stále spouštěna z bootovatelných disket. Pokud aktualizace [[BIOS]] selžou, diskety mohou být někdy použity pro obnovu. V hudebním průmyslu a divadelní technice se stále používá vybavení, které vyžaduje použití disket (např. syntetizátory, samplery, ovládací panely světel).
 
Více jak dvě desetiletí byly diskety primárním externím úložným zařízením umožňujícím zápis. Na rozdíl od harddisku, disketu rozpozná i naprostý nováček bez zkušeností s počítačem. Díky tomu se obrázek diskety o velikosti 3&frac12; palců stal metaforou pro ukládání dat. Symbol diskety se stále používá v uživatelském rozhraní jako odkaz na ukládání souborů (například [[Microsoft_Office|Microsoft Office 2010]]).
 
== Konstrukce diskety ==
Disketa se skládá z plastového obalu a vnitřního nosiče s magnetickou vrstvou. Uvnitř plastového obalu je výstelka, která chrání magnetickou vrstvu proti poškrábání. Na nosiči je mechanicky označena poloha prvního ''sektoru''. U starších typů disket to byl vyražený otvor, později byl problém řešen konstrukcí upínací části.
 
Data jsou na diskety ukládána do tzv. sektorů o velikosti např. 512 [[byte|bytů]] které tvoří kruhové stopy. Seznam datových souborů na disketě a jim přiřazených sektorů je v tzv. alokační tabulce. V případě fyzické poruchy sektoru je možno v alokační tabulce označit sektor jako vadný, čímž se poněkud sníží celková kapacita diskety o jeho velikost, ostatní sektory však zůstávají použitelné.
 
Od poloviny 90. let 20. století se začaly objevovat i velkokapacitní diskety, které využívaly různé technologie. Nejznámější je Iomega ZIP, uvedená koncem roku 1994 s 3,5[[Palec (jednotka)|"]] disketami a kapacitou 100 MB, později i 250 a 750 MB. Konkurenčním modelem byl LS-120 s 3,5” disketami o kapacitě nejprve 120 MB a později i 240 MB. Výhodou tohoto typu byla kompatibilita těchto mechanik s běžnými 1,44MB disketami, nevýhodou výrazně pomalejší čtení a zápis než u ZIP. Existovaly ale i další, většinou zcela neúspěšné pokusy.
 
{| class="wikitable" align="right"
! průměr
! colspan=3 | kapacita
|-
| 8[[Palec (jednotka)|"]]
| 160 [[Byte|KiB]]
| 512 [[Byte|KiB]]
| 1,2 [[Byte|MiB]]
|-
| 5,25"
| 360 KiB
| 720 KiB
| 1,2 MiB
|-
| 3,5"
| 720 KiB
| 1,44 MiB
| 2,88 MiB
|}
 
Data jsou na diskety ukládána do tzv. ''sektorů'' o velikosti např. 512 [[byte|bytů]] které tvoří kruhové stopy. Seznam datových souborů na disketě a jim přiřazených sektorů je v tzv. alokační tabulce. V případě fyzické poruchy sektoru je možno v alokační tabulce označit sektor jako vadný, čímž se poněkud sníží celková kapacita diskety o jeho velikost, ostatní sektory však zůstávají použitelné.
 
Od poloviny 90. let 20. století se začaly objevovat i velkokapacitní diskety, které využívaly různé technologie. Nejznámější je Iomega [[ZIP disk|ZIP]], uvedená koncem roku [[1994]] s 3,5[[Palec (jednotka)|"]] disketami a kapacitou 100 MB, později i 250 a 750 MB. Konkurenčním modelem byl LS-120 s 3,5[[Palec (jednotka)|"]] disketami o kapacitě nejprve 120 MB a později i 240 MB, výhodou tohoto typu byla kompatibilita těchto mechanik s běžnými 1,44 MB disketami, nevýhodou výrazně pomalejší čtení a zápis než u ZIP. Existovaly ale i další, většinou zcela neúspěšné pokusy.
 
Od roku [[2000]] obliba disket všeho druhu klesá a díky poklesu cen mechanik i médií CD-R/RW, DVD-R/RW/RAM a [[USB flash disk|flash USB disků]] se dá očekávat jejich zánik. Přesto přetrvává její obraz, který je hojně používaný v počítačových programech s grafickým uživatelským rozhraním pro [[Počítačová ikona|ikonu]] „uložení souboru“.
[[File:Save Icon in Open Office.png|thumb|Screenshot z programu [[LibreOffice]] - ikona diskety pro ukládání.]]
 
== Externí odkazy ==
* [http://www.root.cz/clanky/magneticke-pameti-s-rotujicim-mediem/ Magnetické paměti s rotujícím médiem]
* [http://www.root.cz/clanky/magneticke-pameti-pro-trvaly-zaznam-dat/ Magnetické paměti pro trvalý záznam dat]
 
{{commons|Diskette}}
 
[[Kategorie:Datové nosiče]]
[[Kategorie:Magnetické disky]]
 
 
 
[[af:Slapskyf]]
[[ar:قرص مرن]]
[[be:Дыскета]]
[[bg:Гъвкав магнитен диск]]
[[bs:Flopi disk]]
[[ca:Disc flexible]]
[[ckb:فلۆپی دیسک]]
[[da:Diskette]]
[[de:Diskette]]
[[el:Δισκέτα υπολογιστή]]
[[en:Floppy disk]]
[[eo:Disketo]]
[[es:Disquete]]
[[et:Diskett]]
[[eu:Diskete]]
[[fa:فلاپی‌دیسک]]
[[fi:Levyke]]
[[fr:Disquette]]
[[gl:Disquete]]
[[he:תקליטון]]
[[hr:Disketa]]
[[hu:Hajlékonylemez]]
[[id:Cakram flopi]]
[[is:Disklingur]]
[[it:Floppy disk]]
[[ja:フロッピーディスク]]
[[kk:Алмалы дискі]]
[[ko:디스켓]]
[[lb:Diskett]]
[[ln:Dísiki-ebómbelo ekɛ́]]
[[lt:Diskelis]]
[[lv:Diskete]]
[[mhr:Лывырге магнитдиск]]
[[ml:ഫ്ലോപ്പി ഡിസ്ക്]]
[[ms:Cakera liut]]
[[nl:Diskette]]
[[nn:Diskett]]
[[no:Diskett]]
[[pl:Dyskietka]]
[[pt:Disquete]]
[[ro:Dischetă]]
[[ru:Дискета]]
[[sh:Flopi disk]]
[[simple:Floppy disk]]
[[sk:Disketa]]
[[sl:Disketa]]
[[sq:Disketa]]
[[sr:Дискета]]
[[sv:Diskett]]
[[ta:நெகிழ் வட்டு]]
[[th:ฟลอปปีดิสก์]]
[[tl:Floppy disk]]
[[tr:Disket]]
[[uk:Гнучкий диск]]
[[ur:قرصیچہ]]
[[vi:Ổ đĩa mềm]]
[[yi:דיסקעט]]
[[zh:软盘]]