Dialog: Porovnání verzí

Dialog jako střídavá řeč několika postav je charakteristická forma [[Divadlo|divadelních]] her už od antické [[tragédie]]. Zakladatelem západní tradice filosofického dialogu je nepochybně [[Sókratés]], jak jej známe z [[Platón]]ových dialogů. V ''Sedmém listu'' Platón dokonce říká, že o filosofii nikdy nenapíše jiný spis, protože to není možné. V některých Platónových dialozích Sókratés hovoří s lidmi, kteří jsou přesvědčeni, že nějaké věci dobře rozumějí, a v rozhovoru jim ukáže, že se mýlí (např. ''Ión'', ''Euthydémos''). V jiných naopak hlavní postava (Sókratés) vykládá své názory a jeho společníci k nim spíše jen přizvukují (např. ''Zákony''). Nicméně i zde účastníci "prostřednictvím řeči" dospívají k lepšímu poznání věci. Formu dialogu pak používal také [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]], svatý [[AugustinusSvatý Augustin|Augustin]], [[Mikuláš Kusánský]], [[Galileo Galilei]], [[George Berkeley]] a mnoho dalších.