Verze z 10. 12. 2012, 12:09 editovat Petr Karel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 528 editací m typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 12. 2012, 18:02 editovat zrušit editaci Reo On (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 734 editací Důraz na šištice Přejít na další porovnání →
Řádek 4: \| obrázek = Picea Pungens Young Cones.jpg \| šířka obrázku = 280px \| popis obrázku = Základní rys nahosemenných rostlin demonstrují kvetoucí samičí [[~~šiška~~Strobilus\|šistice]] smrku ''[[Picea pungens]]''. Šištice, obdobně, jako později zralé šišky umožňují volný přístup k vajíčků, resp. semennům, která jsou tak "nahá". \| doména = [[eukaryota]] (''Eucaryota'') \| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') Řádek 20: Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristické. Za účelem rozmnožování a šíření se u těchto rostlin poprvé vytvořil mnohobuněčné [[semeno]]. Semeno je speciální rostlinný orgán, obsahující rostliné [[embryo]], který vzniká po dopadu [[pyl]]ového zrna na [[blizna\|bliznu]] a následném splynutí samčí a samičí [[pohlavní buňka\|pohlavní buňky]]. Semeno rostlin nahosemenných však (na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin [[krytosemenné\|krytosemenných]]) není ukryto v [[plod]]u, ale volně leží na [[plodolist]]u, z něhož později vzniká podpůrná šupina~~. Narozdíl od krytosemenných netvoří pravý [[květ]], ale kvete místo nich pomocí [[šiška\|šištic]]~~. Narozdíl od krytosemenných netvoří pravý [[květ]], ale kvete místo nich pomocí [[Strobilus\|šištic]]. Tvorba semene v šišticích (Strobylech) je typická pro všechny nahosemenné. U některých druhů, jako např. u většiny jehličnanů šištice postupně dřevnatí a vytváří známou [[šiška\|šišku]]. Nahosemenné rostliny tak, z evolučního hlediska představují mezistupeň mezi [[kapraďorosty]] a rostlinami krytosemennými. Ačkoli nejvýraznější epochu svého vývoje už mají nahosemenné rostliny za sebou, jsou stále ještě aktuální a setkáváme se s nimi zejména v podobě mnohých dřevin. Jehličnany jsou nyní zdaleka nejlépe zastoupenou skupinou nahosemenných, následovány jsou cykasy, několika druhy liánovcotvarých - vzájemně velmi rozdílných a pouze jediným přeživším druhem Jinanu. Řádek 26 ⟶ 28: == Dělení == [[Soubor:Picea sitchensis forest.jpg\|thumb\|Smrky se řadí mezi nahosemenné]] [[Soubor:Ginkgo biloba - male flower.JPG\|thumb\|Samčí [[Strobilus\|šištice]] (strobily) [[jinan]]u]] [[Soubor:Cycas circinalis.jpg\|thumb\|Pravěk ... ''[[Cycas rumphii]]'' se starou a čerstvou samčí šiškou (šišticí)]] === Jehličnany (''Pinopsida'') === * nazývají se též '''konifery''' z latinského conus = [[šiška]], fero = nesu Řádek 66 ⟶ 68: [[Cykasy]] je třída nejméně 303<ref>Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004. Appendix 1: The World List of Cycads. In: Walters T, Osborne R, editors. Cycad Classification Concepts and Recommendations. Wallingford, U.K.: CABI publishing p 219-235. </ref> druhů dvoudomých stromů dorůstajících výšky až 20 m, s velikými zpeřenými [[list]]y nahloučenými na vrcholu [[kmen (botanika)\|kmene]] a středovými [[šiška]]mi. Vzhledem připomínají [[palmy]]. Jsou považovány za [[živoucí fosílie]]. [[Soubor:Ephedra fragilis2 ies.jpg\|thumb\|Samčí šištice ''[[Ephedra fragilis\|Chvojníku křehkého]]'']] [[Soubor:Welwitschia 469-33.jpg\|thumb\|[[~~Welwitschia~~Welwitschie]] v "květu"<br /><small>Liánovce jsou dosti nesourodá skupina nahosemenných. ~~Welwitschia~~Welwitschie, ~~Epfedry~~Efedry i ''Gnetum'' mají velmi odlišnou morfologii, charakter růstu i ekologii. Ve všech případech, ale vykvétají pomocí šištic</small>]] * '''[[Cykasovité]]''' (Cycadaceae) ** [[Cykas]]

Nahosemenné: Porovnání verzí