Reformy Meidži: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
 
doplnění odkazů, změna přepisu
Řádek 1:
:Proces budování moderního [[Japonsko|Japonska]] podle [[Evropa|evropského]] vzoru začalo v období éry Meidži. r. [[1869]]. Japonsko v polovině [[19. stoletístol.]] žilo v relativním klidu, nad nímž bděl přísným okem [[Šogunát]] rodiny [[Togukawa]]. Společnost byla dělena na [[kasta|kasty]]. Do příjezdu komodora Perryho[[Perry]]ho, v roce [[1853]], bylo Japonsko z velké části izolované. Na začátku [[16. stol.]], bylo Japonsko ve styku se [[Španělsko|Španěly]] a [[Portugalsko|Portugalci]]. Od roku [[1549]] se zde dokonce začalo šířit [[křesťanství]]. [[Šógun]] [[Iejasu Togukawa]] (uchvátil moc roku [[1600]]) rozpoutal smršť persekucí proti [[křesťan|křesťanům]], během níž jich tisíce zahynuly. Tím bylo Japonsko zároveň vrhnuto do několik století trvající izolace.
:Ta bylo prolomena v polovině 19. století. Díky nátlaku Matthewa Calbraitha Perryho byl šogunát donucen i na odpor šlechty ustoupit [[Spojené státy americké|Američanům]]. Koloniální [[flotila|flotily]], které nyní kotvily v japonských [[přístav|přístavech]], byly trnem v oku [[nacionalismus|nacionalistickým]] [[radikál|radikálům]]. Tito se sjednotily pod myšlenkami Moroomi [[Norinoga|Norinogy]] a pod sloganem ''sonno joi'' („ctěte císaře, vypuďte barbary“). Oživení [[císařství]] zvláště inspirovalo samuraje[[samuraj]]e z [[východ|východních]] [[léno|lén]] [[Choshu]] a [[Satsuma]], kteří se nikdy neztotožnili s nadvládou rodiny Togukawa. V roce [[1868]] došlo k revoluci, kdy radikálové obsadily palác v [[Kjóto|Kjótu]]. Většina [[šlechtic|šlechticů]] zůstala neutrální a [[občanská válka]] skončila v roce [[1869]]. Šogunát byl svržen a bylo obnoveno císařství – Japonsko se mělo stát moderním [[feudalismus|feudálním]] státem[[stát]]em. Mladý císař MeijiMeidži (čtenoviz. „Meidži“též "Meiji") se přestěhoval do Eda, které přejmenoval na [[Tokyo]] („východní hlavní město“) a zahájil okamžitě řadu reforem. Mezi nimi ustavení parlamentu[[parlament]]u, sněmu a nejvyššího soudu[[soud]]u, zavedení veřejného systému poštovních služeb, přijetí standardních [[deviza|deviz]] a otevření tokijské [[burza|burzy]]. Inspiroval se zejména Velkou[[Velká VelkéBritánie|Velkou Británií]], [[USA]], [[Německo|Německem]] a [[Francie|Francií]]. Zároveň ze západu povolal odborníky, kteří měli za úkol vytvořit či inovovat [[železnice]] a [[průmysl]], [[armáda|armádu]], [[loďstvo]] nebo [[architektura|architekturu]].