Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 6 lety
m
napřímení 2 odkazů
Tím nezpochybňují, že existují ještě další prostředky Boží milosti. [[Římskokatolická církev]] má krom svátostí ještě tzv. [[svátostina|svátostiny]] - bohoslužebné úkony, které nemají svůj původ v Novém zákoně a v ustanovení Kristem, avšak též podle ní působí milost. Patří mezi ně např. [[žehnání]] nebo [[pohřeb]].
 
Katolickou nauku o svátostech definoval Tridentský koncil v průběhu [[protestantstvíProtestantismus|protestantské]] [[reformace]] a většina katolických stanovisek ohledně svátostí je definována právě tímto koncilem.
 
=== Církev jako svátost ===
 
== Protestantské pojetí ==
Většina [[ProtestantstvíProtestantismus|protestantů]] věří, že svátosti jsou „vnějším znamením vnitřní milosti“ anebo symbolem toho, co se událo neviditelně. Avšak za svátost považují pouze křest a [[Večeře Páně|Večeři Páně]] (odpovídá pojmu eucharistie). Zbylých pět svátostí nepovažují za ustanovené v [[Nový zákon|Novém zákoně]], avšak mnoho protestantských církví má svůj svatební obřad a [[ordinace|ordinované služebníky]]. Některé církve anglikánského společenství - [[anglokatolík|anglokatolíci]] - přijímají všech sedm svátostí, jak je chápou katolíci, ačkoli se sami považují za protestanty. V českém prostředí též [[Církev československá husitská]] si ponechala systém sedmi svátostí, ačkoliv se jedná o reformační církev. Svátost je v této církvi definována jako "jednání, jímž se obecenství věřících v Duchu svatém činně podílí na milosti Božího Slova přítomného skrze slyšené svědectví Písma svatého a svátostné úkony." (Základy víry Církve československé husitské, čl. 307).
=== Viz též ===
* [[Marburské náboženské rozhovory]]
200 815

editací