Habsburské Španělsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
link |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 28:
V roce [[1571]] se Španělsko stalo vůdčím státem [[Svatá liga|Svaté ligy]], která v námořní [[Bitva u Lepanta|bitvě u Lepanta]] přispěla k ničivé porážce [[Osmanská říše|Osmanů]], čímž bylo odvráceno turecké nebezpečí ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]]. Po smrti portugalského krále [[Jindřich Portugalský|Jindřicha]] se [[Filip II. Španělský|Filip]], který měl po své matce [[Isabela Kastilská|Isabele]] nárok na portugalský trůn, dokázal v roce [[1580]] prosadit proti ostatním uchazečům a v roce [[1581]] byl portugalskými cortesy uznán za krále. Sjednocením s [[Portugalsko|Portugalskem]] s jeho rozsáhlým koloniálním územím v [[Asie|Asii]], [[Afrika|Africe]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] dosáhlo Španělsko svého největšího územního rozsahu a stalo se tak největší a nejvýznamnější říší [[16. století]].
Filipova [[Absolutismus|absolutistická]] politika a jeho rigidní rekatolizační úsilí však vyprovokovaly [[
[[Soubor:ElEscorial.Kirche.jpg|thumb|left|Palác [[El Escorial]] (pohled při vstupu do kostela) vybudovaný za Filipa II. poblíž Madridu.]]
Za vlády královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]], která nastoupila na anglický trůn po své sestře [[Marie I. Tudorovna|Marii I.]], si Anglie upevnila postavení první protestantské mocnosti Evropy. Současně se Anglie začala prosazovat také jako stále významnější námořní síla. [[Alžběta I.|Alžběta]] se stavěla benevolentně k přepadům španělských lodí a španělského území v Novém Světě anglickými [[korzár]]y jako byl [[Francis Drake]]. Pro Španělsko tak byla Anglie vážným soupeřem jak z hlediska náboženského, tak i politického. Již od roku [[1585]] vedly proti sobě Španělsko a Anglie válku v Nizozemí. V roce [[1588]] vypravil Filip k anglickým břehům mocné loďstvo včetně invazního vojska – [[Armada|Armadu]], které mělo Anglii dobýt a ukončit tak éru anglického [[
Toto neúspěšné tažení přineslo Španělsko na pokraj hospodářského zhroucení a zahájilo úpadek Španělska jako námořní a hegemoniální mocnosti Evropy. Státní finance kolabovaly, což způsobilo několik bankrotů Španělska. Nepřetržité války pozřely veškeré bohatství tekoucí do Španělska z kolonií, což krále přimělo uvažovat o získání dalších prostředků k rozmnožení státních příjmů. Každý majetek (s výjimkou církevního) a každá živnost byly zatíženy vysokými daněmi. Nicméně ani to nestačilo. Gigantické dluhy si vyžádaly zhoršení mince, tituly a úřady se staly na prodej a od obyvatelstva byly vyžadovány dary a nucené půjčky. Přesto španělská reakční politika nevykázala jediný podstatný úspěch. Státní správa byla za [[Filip II. Španělský|Filipovy]] vlády ještě více centralizována (v roce [[1561]] nechal přemístit hlavní město z [[Toledo|Toleda]] do [[Madrid]]u). Král také odstranil poslední zbytky politické svobody a podrobil všechny stavy neomezenému [[Despotismus|despotismu]]. Filipova přísná náboženská politika vyprovokovala odpor a povstání i v samotném Španělsku. Paralelně k mocenskému úpadku země však španělská kultura zažívala prudký rozmach. Pro umění a literaturu ve Španělsku nastalo „zlaté období“ – tzv. ''[[Siglo de Oro]]''.
| |||