Igor Rurikovič: Porovnání verzí

Přidáno 10 bajtů ,  před 7 lety
m
napřímení odkazu
m (r2.7.1) (Robot: Přidávám fa:ایگور کی‌یف)
m (napřímení odkazu)
'''Igor''' byl vládce [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] v letech [[912]]–[[945]].
 
Roku [[912]] se stal vládcem [[Kyjev]]a Igor, který byl podle některých letopisů synem [[Varjagové|varjažského]] vládce [[Novgorod]]u [[Rurik]]a. Někteří historici se však domnívají, že varjažská vláda v Kyjevě po odchodu [[Oleg]]a na sever skončila a v osobě Igora se dostala k moci nová slovanská dynastie. Tomu odporuje fakt, že Igor je obdobou skandinávského jména Ingvar. Igor však mohl být potomkem Varjaga a slovanské ženy. V každém případě se panovnický rod, který založil, označuje jako [[Rurikovci]] (na Rusi vládli do roku [[1597]], posledním vládnoucím příslušníkem roku byl car [[Fjodor I.|Fjodor I. Ivanovič]].)
 
Stejně jako jeho předchůdce zaútočil Igor dvakrát proti [[Konstantinopol]]i. Roku [[941]] šlo o pouhý nájezd nepočetné knížecí družiny, během něhož byly ruské lodě spáleny pod hradbami města pověstným [[řecký oheň|„řeckým“ ohněm]]. Bojovníci, kteří unikli zkáze, pak vydrancovali [[Bithýnie|Bithýnii]] na jižním pobřeží [[Černé moře|Černého moře]]. O tři léta později shromáždil Igor mohutné varjažsko-slovanské vojsko a najal kočovné Pečeněhy, kteří měli současně napadnout Konstantinopol z pevniny. Byzantský císař [[Roman I. Lakapenos|Roman I.]] se o tažení Rusů dozvěděl a poslal jim vstříc svoje nejlepší vyjednavače, kteří měli bojovníkům nabídnout stejný tribut, jaký získal pro svoje vojáky v roce [[911]] [[Oleg]]. Výsledkem jednání bylo uzavření nové smlouvy, která byla sice obdobou předešlé dohody, nicméně její podmínky byly výhodnější pro [[Byzantská říše|Byzanc]] a [[Rusové|Rusy]] v mnohém omezovaly. Pokud chtěli na území říše obchodovat, museli platit [[clo]] a kromě toho se zavázali hájit byzantskou pevnost [[Chersonésos]] na [[Krym]]u před útoky nepřátel.
201 018

editací