Starověká římská pěchota: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 15:
=== Reformy a výzbroj římského pěšáka ===
[[Soubor:Gladius in hand.jpg|thumb|right|150px|[[Gladius]]]]
Římská [[pěchota]] prošla dalšími změnami a reformami během druhé [[punské války]] (tyto změny, ale nějak zvlášť podobu římské armády nezměnily). Příčinou těchto změn byl nedostatek vhodných [[voják]]ů, kteří by bránili Řím.<ref name="anglim43"/> Po katastrofální [[bitva u Kann|porážce u Kann]] ([[216 př. n. l.]]) byli do římského vojska povoláváni k vojsku rolníci a dokonce i otroci. Od roku [[392 př. n. l.]] dostávali pěšáci pravidelný plat, což byl první krok k profesionální armádě<ref name="anglim43">Anglim, str 43.</ref>. Římská pěchota byla stále složena z [[domobrana|milice]], i když už měla řadu prvků profesionální armády. Od každého odvedence se očekávalo, že si opatří vlastní [[zbroj]] a že bude sloužit po dobu 16 let (v době války až 20). Hlavní taktickou formací té doby byla [[římská legie|legie]]. Legie čítala 4200 až 5000 mužů.<ref name="anglim43"/> Byla rozdělena do [[centurie|centurii]] po 80–100 mužích a dvě centurie tvořily jeden [[manipul]].<ref name="anglim43"/> Většina pěšáků tvořila takzvanou těžkou pěchotu. V římské armádě sloužili i příslušníci lehkých jednotek a jízdy, ale bylo jich tak málo, že byli považováni za zbytečné (nedostatek jízdy a lehké pěchoty se plně projevil v bitvě u Kann).<ref name="anglim43"/> Každý
=== Spojenecké kontingenty a žoldnéři ===
|