Znak (lingvistika): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 27:
Avšak Peirce odkazuje zároveň na „pozadí“ znaku. Je to myšlenka nebo princip, který určuje, jak znak reprezentuje svůj objekt, např. jazykem. Triadický vztah mezi pozadím, objektem a interpretem znaku může mít svůj vlastní smysl, který může produkovat další triadický vztah mezi relací samotnou, jejím označením a jejím označením. Tedy „proces odkazování způsobený znakem je ''nekonečný''.“<ref>[[Jean-Jacques Nattiez]] (1990)</ref>
 
Pierceho teorie znaku tak poskytla mohutnou analýzu významového systému a jeho kódech, protože se zaměřila spíše na kulturní kontext než na lingvistiku, která analyzovala jen použití, kdežto v reálném světě se sémiotický význam slova díky neustálé interakci stále posouvá. Nicméně to, že triadické vztahy krouží někonečněnekonečně dokola, vedlo k takovému stupni složitosti, která obyčejně nebývá prožívána v rutině tvorby a interpretace poselství. Pierceho myšlenky byly tedy rozvinuty různě.
 
== Moderní teorie ==