Uzové: Porovnání verzí

Přidáno 2 547 bajtů ,  před 7 lety
doplnění obsahu
(doplnění obsahu)
Další vpád Uzů do Uherska se odehral v souvislosti s úsilím krále [[Šalamoun I. Uherský|Šalamouna]] o znovuzískání trónu, který ztratil v souboji se svým bratrancem [[Svatý Ladislav|Ladislavem]]. Podle pramenů se se žádostí o ozbrojenou pomoc uchýlil ke ''„Kúnům“'', výsledkem čeho byl v roce 1085 jejich společný vpád do Uherska. Podle Byzantských pramenů se po porážce v roce 1087 toto Šalamounové ''„kúnské“'' vojsko obrátilo proti Byzanci, kde ho však postihl stejný osud. Tenhle důležitý údaj říká, kdo to vlastně tehdy se Šalamounem '''(Σολομών)''' do Uher vpadl: popři menším počtu [[Dákové|Dáků]] '''(Δακες)''', čili Uhrů, zmiňuje [[Skýtové|Skýty]] '''(Σκύθαι)''', což bylo byzantské označení převážně Pečeněhů a Sauromaty, tedy [[Sarmáti]] '''(Σαυρμάται)''' jež byl byzantský název pro občasné pojmenování Uzů.
 
Přítomnost tureckých Uzů se dotkla i zdejšího slovenského území, ačkoli ne v takové míře, jako tomu bylo v ostatních krajích východní Evropy, či už v jihoruských stepích nebo na Balkáně <ref>Bartold, V-V. Ghuzz In: ''„The Encyklopedia of Islam“''. New edition. Edited by B. Lewis, Ch. Pellat and J. Schacht. Volume II. Leiden-London 1965, s. 1106.</ref><ref>Moravcsik, Gy. ''„Byzantinoturcica II. Sprachreste der Türkvölker in den byzantinishen Quellen“''. Berlin 1958.</ref>. Významněji do osudů Slovenska ale taky celé střední a jihovýchodní Evropy zasáhla expanze [[Osmanští Turci|osmanštích Turků]] pocházejících stejně jako Uzové z etnika [[Oghuzové|Og-uz'ů]] <ref>Marek, M. „''Cudzie etniká na strednom Slovensku''“. Martin: Vydavateľstvo Matice slovenskej 2006.</ref>.
 
== Toponymické stopy Uzů v Uhersku ==
Na území bývalého Uherska nacházíme toponyma svědčící o přítomnosti Uzů, v podobě místích názvů a osobních jmen:<br />
* v Rumunsku: sedmihradský karpatský [[Uz (průsmyk)|průsmyk Uz]] a taky [[Oituz (průsmyk)|průsmyk Oituz]], vesnice Türkös ''(„villa Turcica“)'', potok s názvem Uz.<br />
* v Maďarsku: nacházíme přihraniční měst [[Ózd]].<br />
* na Slovensku: zde má etnonym Uz kořeny u jednoho ze [[šariš]]ských rodů - rodu Tekule, po nichž jsou pojmenované šarišské obce jako [[Uzovce]], ({{Vjazyce|hu}} ''Úszfalva''), [[Uzovský Šalgov]] a [[Uzovské Pekľany]], v [[Zemplín]]ě nájdeme [[Turcovce]] ({{Vjazyce|hu}} ''Turcóc'') v [[Gemer]]u nacházíme vesnici [[Uzovská Panica]] ({{Vjazyce|hu}} ''Uzapanyit''), pojmenovanou po neznámé osobě z kmene Uzů. Na [[Pohroní]] se nachází vesnice [[Turecká (obec)|Turecká]]. Dále, právě turecké etnika byly aktivně nasazované do soustavy zařízení uherské pohraničí obrany. Jedním z pohraničníků byl člověk s jménem Uz ''(„major exercitus“)'', který v roce 1234 v [[Dolní Pováží|dolnopovážské]] [[Šintava|Šintavě]] zastával funkci vojska patřícího do rámce šintavského hradního obvodu. Je možné, že do této pohraniční soustavy patřila osada „Torč“ v [[Bratislavský region|Bratislavském regionu]], dnes přejmenovaná na [[Dunajská Lužná|Nová Lipnica]], (Dunajská Lužná se skládá ze tří osad, jednou z nich je Nová Lipnica), a v její sousedství se nachází vesnice „Úzor“, dnes přejmenovaná na [[Kvetoslavov]]. Mezi obyvateli se ve středověku vyskytovalo i jméno Itemer.
 
Kořeny jednoho z nejznámějších šarišských rodů - rodu Tekule, mají stejný etnický a sociální původ, který je nutno hledat v řadách místních pohraničních strážců. Tito pohraniční strážcové se zde usadily v průběhu 11. - 12. století. Podle svědectví listinných dokumentů tato rozvětvená rodina, prostřednictvím královských donací, v druhé polovině 13. století získala majetkové akvizice v Šariši. Už samotné jméno rodu, podle jeho zakladatele, je turecké a za stejné lze považovat taky další, které nosili jeho členové v 13. - 14. století (Ite, Itemer, Budun, Akuš).
 
== Poznámky ==
Anonymní uživatel