Měděnec (Jizerské hory): Porovnání verzí

V&nbsp;hoře byla nalezena ložiska cínu a&nbsp;měděné rudy. Cín zde byl i&nbsp; těžen a&nbsp;bylo z&nbsp;něho vyráběno nádobí (mísy či talíře), dále [[Svícen|svícny]], [[nočník]]y, ale také [[Rakev|rakve]].<ref name="rehacek-doly">{{Citace monografie

}}</ref> Byly jimi například „Erasmus“, „Oukrop“, „Nadílka štěstí“, „Nebeské vojsko“ či „Petr a Pavel“.<ref name="pdf" /> Těžba byla sice manuálně náročná, ale zato výnosná a napomáhala rozvoji zdejšího kraje spadající pod [[frýdlant]]ské panství, a to zvláště za dob vlády šlechtice [[Melchior z Redernu|Melchiora z&nbsp;Redernu]].<ref name="aftertime" /> Pro [[horníkhavíř|horníky]]y dokonce v&nbsp;roce [[1584]] založil blízké město nazvané ''Nové České Město'' ({{vjazyce|de}} ''{{cizojazyčně|de|Böhmisch Neustatt}}''), dnes [[Nové Město pod Smrkem]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Dobývání kasiteritu bylo manuálně náročné, neboť bezbarvá hornina tvoří zrna o&nbsp;velikosti 0,02 až 0,8&nbsp;mm.<ref name="turisti" /> Dnes není známo, jak tyto zrnka havíři v&nbsp;hornině vůbec rozeznávali.<ref name="turisti" /> Jednotlivé štoly se za svitu [[kahanDůlní lampa|kahanu]]u razily ručně sekáčem pouze za pomoci ohně a&nbsp;vody.<ref name="rehacek-doly" /><ref name="turisti" /> Skála proto byla obkládána roštím a nahřívána [[Oheň|ohněm]], aby byla křehčí a&nbsp;bylo ji tak snadné dobýt.<ref name="rehacek-doly" /> Pracovní doba v&nbsp;dolech byla sedm hodin denně, šest dní v&nbsp;týdnu.<ref name="turisti" /> Za jednu směnu mohl havíř vysekat maximálně půl metrů kamene,<ref name="rehacek-doly" /> přesto některé chodby dosahují délky až jednoho kilometru.<ref name="turisti" />

}}</ref> Netopýři v&nbsp;nich zimují volně na stěnách, v&nbsp;puklinách mezi [[svor]]ovými deskami, v&nbsp;otvorech po vrtacích tyčích, ale také v&nbsp;suti na dně štoly.<ref name="netopyri" /> Nejhojněji (cca 65&nbsp; %) se zde vyskytuje [[netopýr vodní]] (''Myotis daubentoni''), který se sice vyskytuje na celém území České republiky, ale jeho zdejší kolonie je nejpočetnější.<ref name="netopyri" /> Nalézt lze i&nbsp;druhy [[netopýr ušatý]] (''Plecotus auritus'') a [[netopýr dlouhouchý]] (''Plecotus austriacus'').<ref name="netopyri" /> Výskyt obou těchto druhů je celkově 14,5&nbsp; %.<ref name="netopyri" /> Dalším druhem je [[netopýr velký]] (''Myotis myotis''), jenž je zastoupen v&nbsp;asi 10&nbsp;procentech, a&nbsp;zde zimuje například i&nbsp;v&nbsp;puklinách pod úrovní dna štoly.<ref name="netopyri" /> V&nbsp;této lokalitě [[Hibernace|hibernuje]] také světově ohrožený [[netopýr pobřežní]] (''Myotis dasycneme'').<ref name="netopyri" /> Jeho počty zde však klesají, což může být způsobeno změnami na letních koloniích tohoto druhu, jež se mohou nacházet ve vzdálenosti několika desítek či stovek kilometrů (i&nbsp;mimo území České republiky).<ref name="netopyri" /> Nepravidelně se v&nbsp;lokalitě vyskytuje [[netopýr řasnatý]] (''Myotis nattereri'') a výjimečně též [[netopýr velkouchý]] (''Myotis bechsteini'').<ref name="netopyri" /> U&nbsp;samce druhu netopýra velkého se nejvýrazněji projevila věrnost tomuto zimovišti, neboť celkem 12&nbsp;let bez přerušení zde zimoval.<ref name="netopyri" /> Nejvěrnější samicí byla příslušnice ohroženého druhu netopýra pobřežního, která na stejné zimoviště přilétala bez přerušení 9&nbsp;let.<ref name="netopyri" /> Zdejší lesy navíc netopýři využívají pro své letní úkryty a také jako potravní zdroje.<ref name="studie-zoo" />