Řehoř I. Veliký: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 29:
* ''Dialogy'' – Celkem čtyři knihy. První kniha má 12 kapitol, druhá 38, třetí 38 a čtvrtá 62. Dohromady je všech kapitol jako žalmů v žaltáři. Dílo má formu dialogu s jáhnem Petrem. Ústřední postavou celého díla a tou, o které pojednává celá druhá kniha, je [[Benedikt z Nursie|sv. Benedikt z Nursie]]. Čtvrtá kniha rozebírá posmrtný život. První a třetí obsahují zmínky o dalších významných postavách (12 a 37). Dohromady je zmíněných osob padesát. Jako zdroje svých vědomostí Řehoř uvádí Konstantina (2. opata Monte Cassina), Simplicia (3. opata Monte Cassina), Valentiniána (opata v Lateránu) a Honoratia (opata v Subiacu). Geografický horizont vyprávění je položen do okolí [[Řím]]a – Enfide, Subiaco, Monte Cassino, Terracina. Popis života osob zmiňovaných v Dialozích – a to především sv. Benedikta z Nursie – nemůžeme chápat v dnešním historicko-biografickém smyslu. Jedná se o legendistický portrét podléhající konvencím (symbolismus) let [[593]] až [[594]], kdy byly knihy sepsány. V Dialozích také mnoho badatelů nachází první zmínku o [[řehole|Řeholi sv. Benedikta]]. Faktem ovšem zůstává jen to, že Řehoř Benedikta jmenuje za autora "řehole pro mnichy", která vyniká svou "umírněností" (lat. ''discretio'') a "srozumitelností". Dodnes neexistuje přímý doklad o tom, že tzv. Řehole sv. Benedikta, jejíž první dochovaný exemplář pochází z roku [[750]] z anglického prostředí (dnes uložen v [[Oxford]]u), je opravdu řeholí zmiňovanou Řehořem v Dialozích. V této době se totiž v Evropě užívalo hned několik řeholí.
* ''Homilie sv. Řehoře I.'' – posmrtně vydaná sbírka kázání, jedna z nejčtenějších knih středověku
 
== Ikonografie ==
V umění je Řehoř obvykle zobrazován v rouchu s diadémem a dvojitým křížem. Dřívější zobrazení jsou však více pravděpodobné, s tonzurou a v prostých šatech. Ortodoxní tradiční ikony zobrazují svatého Řehoře jako biskupa držícího evangelium a žehnajícího pravou rukou. Je zaznamenáno, že dovolil jeho vyobrazení se čtvercovou svatozáří. Často krmí chudé u svého stolu. Také „Řehořova mše" často znázorňuje: Řehoř slouží mši svatou, přitom se mu zjevuje Kristus jako muž bolesti; k tomu se později připojuje ještě očistec, z něhož jsou ubohé duše vysvobozovány.
 
== Odkazy ==