Valjevo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
m Spojka „zdali“ se píše bez spojovníku.
Řádek 160:
Úrodné údolí obklopené kopci (hlavně ze [[západ]]ní strany skýtalo již odedávna dobré podmínky k životu, což dokládají stopy nejstaršího lidského osídlení, které lze v okolí Valjeva najít, a to v [[Petnická jeskyně|petnické jeskyni]]. Jedná se [[mladší doba kamenná|mladší dobu kamennou]]. Od konce [[1. století]] n. l. byla oblast dnešního města spolu s velkou částí současného [[Srbsko|Srbska]] jedním z dílů [[Římská říše|Římské říše]]. Na konci [[4. století]] došlo k rozdělení mocného impéria a všechny země východně od [[Dráva|Drávy]] byly začleněny pod [[Byzantská říše|Byzanc]]. Během [[stěhování národů]] do oblasti začali pronikat i [[Slované]], kteří zde vytvářeli vlastní tzv. "[[Sklavinia]]", tedy malé uzavřené jednotky buď Byzantské říše, nebo některého z jiných mocných států své doby – [[Bulharsko|Bulharska]], [[Uhersko|Uherska]] apod. V [[11. století]] se tato Sklavinia opět stala součástí Byzance. Od samých počátků nezávislého Srbska vedeného [[Štěpán Nemanja|Štěpánem Nemanjou]] bylo Valjevo a celé okolí povodí [[Kolubara|Kolubary]] jeho součástí. Z této doby se dochovaly pozůstatky jednoho z [[klášter]]ů, jehož vznik je datován na konec [[13. století|13.]] a začátek [[14. století]].
 
Během celé raně [[středověk]]é éry existovala ve [[Valjevská kotlina|valjevské kotlině]] četná sídla, ale s ohledem na to, že [[archeologický průzkum]] probíhal pouze v omezené oblasti, jsou informace nepřesné a nepřinášejí údaje o tom, zda-lizdali byl zárodek místa kontinuálně osídlen, kam až sahal a kým byl obýván. O Valjevu se poprvé píše ve dvou [[cyrilice|cyrilicí]] psaných knihách, které jsou uložené v historickém archivu v Dubrovniku, datovaných do roku [[1393]]; v moderní době byly vydány pod názvem "Stare srpske povelje i pisma", a to v letech [[1929]] (první svazek) a [[1934]] (druhý svazek).
 
V dobách první známé zmínky o Valjevu, v roce [[1393]], bylo město již nejspíše jednou z aktivnějších obchodních křižovatek středověkého srbského státu, kam přicházely karavany [[Dubrovnická republika|Dubrovničanů]]. Ti v něm zakládali svoje filiálky. Za prodané zboží ze [[Středozemí]] nakupovali různé suroviny, které odváželi zpět na západ na pobřeží. Takto se Valjevu dařilo až do roku [[1459]], kdy bylo celé středověké Srbsko dobyto [[Expanze Osmanské říše na Balkán|stále expandující]] [[Osmanská říše]].