|
'''Politická moc''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|imperium}}) je [[moc]] držená jedincem či skupinou, která umožňuje řízení a správu [[společnost]]i či schopnost [[politika|politických]] aktérů ovlivňovat politická rozhodnutí. Existuje řada cest k získání politické moci. Nejčastějším typem politické moci je moc [[stát]]ní, kterou vykonává [[stát]] a která slouží jako prostředek organizace a řízení [[společenské vztahy|společenských vztahů]] uvnitř určité státní společnosti.
== Obecná charakteristika ==
#'''ustavením, jmenováním ''' – vůdce je ustaven jiným, hierarchicky vyšším vůdcem
#'''volbou''' – např. v demokraciích
== Státní moc ==
{{Přesunout část|Státní moc}}
{{Podrobně|Stát}}
Stát jako subjekt státní moci se postupně vyvíjel od [[monokracie]] a [[aristokracie]], přes různé modifikace zastupitelské [[demokracie]], až ke stávající podobě, která v tradičním eurocentrickém a angloamerickém pojetí je mocensky vyvážená a kontrolovaná instituce, neboli věc veřejná (latinsky: ''res publica''). V novějším pojetí je politická moc [[demokracie|zastupitelské demokracie]] rozšířena o přímou spoluúčast občanů [[demokracie|přímou demokracii]].
Státní moc je druhem [[veřejná moc|veřejné moci]], jde o schopnost státu vnutit svou vůli subjektům, které jsou v dosahu jeho [[právní řád|právního řádu]]. Výkon státní moci se dělí na:
* ''acta iure imperii'' – akty státu, které jsou motivovány výsostně politicky; stát zde vystupuje jako nositel své vlastní [[suverenita|suverenity]]
* ''acta iure gestionis'' – akty, které nemají politický, ale jen hospodářský účel; stát zde nevystupuje jako suverén a neoplývá tudíž mezinárodněprávní [[imunita (právo)|imunitou]]
V [[Česko|České republice]] je čl. 2 odst. 3 [[Ústava České republiky|Ústavou]] stanoveno, že státní moc slouží všem [[občan]]ům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví [[zákon (právo)|zákon]]. Pokud by tomu tak nebylo a činnost ústavních orgánů by byla ochromena, vzniká [[právo na odpor]].
=== Dělba moci ===
{{Podrobně|Dělba moci}}
V [[Demokracie|demokratickém]] [[právní stát|právním státě]] existuje vyvážený systém tří mocí: zákonodárné, výkonné a soudní. Demokratický, svobodný systém věnuje velkou pozornost ústavním pojistkám, které omezují moc státu a zabraňují zneužití moci ve sféře [[Základní lidská práva|lidských práv]]. [[Zákonodárná moc|Moc zákonodárná]], [[Výkonná moc|moc výkonná]] a [[Soudní moc|moc soudní]] jsou na sobě nezávislé, demokraticky kontrolovatelné a vzájemně vyvažované do rovnováhy. Naproti tomu vláda v [[Totalitarismus|totalitních režimech]] uplatňuje jednoty moci - neexistuje [[dělba moci|dělba]] na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní.
==== Zákonodárná moc ====
{{Podrobně|Zákonodárná moc}}
Zákonodárná moc ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|''potestas legislativa''}}) je oprávnění vydávat [[zákon (právo)|zákony]]. V moderní [[státověda|teorii státu]] je vedle moci [[výkonná moc|výkonné]] a [[soudní moc|soudní]] jednou z nezávislých větví státní moci, svěřená [[parlament]]u.
Z hlediska možných oblastí právní úpravy není zákonodárce ničím omezen, může tedy normovat kteroukoli oblast společenských vztahů. Pokud však přijatý [[zákon (právo)|zákon]] nebo některé jeho ustanovení odporuje ústavnímu řádu, může jej zrušit [[Ústavní soud]].
==== Výkonná moc ====
{{Podrobně|Výkonná moc}}
Výkonná moc nebo též ''exekutiva'' je složkou státní moci. Orgány výkonné moci jsou obvykle [[vláda]] a [[hlava státu]] (prezident či panovník). Podle formy vlády se sice může v detailech pravomoc a složení exekutivy měnit, ale v zásadě zůstává stejná.
{{pahýl část}}
==== Soudní moc ====
{{Podrobně|Soudní moc}}
Soudní moc nebo též ''judikativa'' je jedna ze složek státní moci. Vykonávají ji nezávislé [[soud]]y. Ty zákonem stanoveným způsobem zajišťují v občanskoprávním řízení ochranu subjektivních práv, v trestním řízení rozhodují o vině a trestu za trestné činy, ve správním soudnictví přezkoumávají akty orgánů veřejné správy a v ústavním soudnictví rozhodují o souladu právních předpisů i rozhodnutí s ústavou, případně rozhodují i o dalších věcech, které jsou jim zákonem svěřeny.
Při rozhodování je [[soudce]] vázán jen [[zákon (právo)|zákony]] a prameny práva vyšší právní síly. Soudce nesmí mít žádný vztah k věci, účastníkům a jejich zástupcům.
== Reference ==
*{{překlad|en|Political power|304006651}}
<references />
== Související články ==
*[[Svrchovanost]]
{{Pahýl}}
[[Kategorie:Politologické pojmy]]
| 