Duch: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 84.244.92.48 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 62.24.76.156 |
|||
Řádek 13:
V přírodních náboženstvích se oživující princip chápe jako podíl člověka na něčem, co ho přesahuje. Ve smrti opouští duch (duše) mrtvé tělo a může se případně zjevovat pozůstalým ve snu. Lze ho žádat o pomoc a o radu, může chránit dům a majetek. Pokud ale nebyl zemřelý řádně pohřben, může se jeho duch vracet (srv. anglické ''revenant'', strašidlo) a pozůstalé sužovat. Duch v nad-individuálním smyslu je potom jakési zosobnění tohoto společného principu, nadpozemská a nehmotná, ale osobní síla, kterou se lidé mohou snažit oslovit, ovlivnit a naklonit si ji (srv. indiánský Velký Duch).
=== V Bibli ===
Ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] se vyskytuje „duch Boží“ jako přímé působení Hospodinovo, jeho „slovo“ ve světě a mezi lidmi: účastní se stvoření světa (např. {{Citace bible|Gn|1|1}}, oslovuje proroky a ukládá jim, co mají hlásat (např. {{Citace bible|Iz|11|2}}; {{Citace bible|Ez|11|5}}). Provází své vyvolené, dodává jim odvahu a moudrost v rozhodování. Naopak duchům zemřelých se má Izrael vyhýbat.
Podobně je tomu i v [[Nový zákon|Novém zákoně]] (např. {{Citace bible|Sk|2|4}}, kde ale už slovo duch zpravidla neznamená životní princip, nýbrž na jedné straně je Duch Boží, [[Duch svatý]] (např. {{Citace bible|Mk|13|11}} a na druhé zlí, nečistí duchové (např. {{Citace bible|Mk|7|25}}. Vyskytuje se také protiklad ducha a těla (např. {{Citace bible|J|3|6}} a důležitý protiklad ducha a „litery“, doslovného znění Zákona (např. {{Citace bible|2K|3|6}}; Duch potom znamená také svobodu {{Citace bible|2K|3|17}}.
== Ve filosofii ==
| |||