Verze z 5. 12. 2012, 20:22 editovat 94.112.200.140 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 12. 2012, 20:43 editovat zrušit editaci 94.112.200.140 (diskuse) Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 7: == Dějiny rodu == Při cestě do Karpat [[Almoš]] zemřel a vládu převzal jeho syn [[Arpád]]. Poté co se na novém území dostatečně usadil, začal podnikat mnoho válečných nájezdů na ostatní státy. Jeho výboje vedly přes [[Itálii]] do [[Německa]], [[Francie]] a [[Španělska]]. Od roku [[917]] začali [[Maďaři]] podnikat výboje do několika zemí součastně, což zapříčinilo její rozpad. V zemi tak existovalo tři až pět [[kmenových svazů]] a pouze jedním z nich byl náčelníkem [[Arpád]]. Po smrti Arpáda stanul v čele maďarských kmenů jeho syn [[Zoltán]] (907-948), který vládl v letech [[907]] až [[948]]. Zoltán pokračoval v otcových výbojích, hlavně na západ.▼ ▲Po smrti [[Arpáda]] stanul v čele maďarských kmenů jeho syn [[Zoltán]] ~~(907-948)~~, který vládl v letech [[907]] až [[948]]. ~~Zoltán~~Snažil ~~pokračoval~~se pokračovat v otcových ~~výbojích, hlavně na západ~~nájezdech. ~~Za vlády Zoltánova synovce Fajsze [[948]] až [[955]] byli Maďaři poraženi v [[Bitva na Lechu\|bitvě na Lechu]].~~ Za vlády Zoltánova synovce [[Fajsze]] (948 až 955) byl Maďarský postup zastaven římských králem [[Ottou]] v [[bitvě u Lechu]] (955). Po něm vládl jeho syn [[Taksony]] (955 – 972), který se snažil spíše o celkovou izolaci země od ostatních. ~~Zoltánův vnuk Géza [[972]] až [[997]] přijal s celou rodinou křest a sjednotil maďarské kmeny pod jedinou vládou.~~ Jeho syn [[Géza]] (972 až 997) se naopak snažil o obnovení vztahu s ostatními zeměmi. Poslal vyslance k římskému císaři [[Ottovi I.]] (973). Také se nechal i s celou jeho rodinou pokřtít a stal se tak prvním křesťanem v rodě. [[Křesťanství]] se pak začalo pozvolna šířit i do dalších koutů země. Rozšířil své panství o malá území na dnešním [[Slovensku]]. Jeho syn [[Štěpán I. Svatý\|Štěpán I.]] [[997]] až [[1038]] toto sjednocení dokončil. Využil příznivé situace v evropské politice, zabezpečil si podporu [[císař]]e Oty III. i [[papež]]e Silvestra II. a díky jim získal roku [[1000]] královskou korunu a založení [[arcibiskupství]] v Ostřihomi. Štěpán se stal prvním králem, který byl kanonizován. Po [[Gézovi]] nastoupil jeho syn [[Štěpán]], který byl také křesťan. Musel se postavit vzpouře ze svých vlastních řad, kde jiný možný nástupce trůnu [[[Koppány]] napadl jeho pravomoc být dalším vládcem. Poté zajistil celkové sjednocení země a vydobyl si dobré vztahy s římským císařem [[Ottou III.]] a papežem [[Silvestrem II.]] Díky tomu získal roku [[1000]] královskou korunu a povolení zřídit [[arcibiskupství]] v [[Ostřihomi]]. Po smrti Štěpána, který nezanechal mužského potomka, se situace pro Uhry nevyvíjela příznivě. O nástupnicví se strhl boj mezi Štěpánovým synovcem Petrem (vládl v letech [[1038]] až [[1041]], [[1044]] až [[1046]]), synem jeho sestry Marie a benátského dožete z rodu [[Orseolo]], a mezi stařešinou [[Samuel Aba\|Samuelem]] z rodu [[Aba]] (vládl v letech [[1041]] až [[1044]]). Po Abově zavraždění a vyhnání Petra získal trůn Zoltánův prapravnuk [[Ondřej I. Uherský\|Ondřej I.]]

Arpádovci: Porovnání verzí