Mars Science Laboratory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
formulace, odkazy |
typo, odkazy |
||
Řádek 16:
hmotnost=vzletová 900 kg}}
'''Mars Science Laboratory''' ('''MSL''', ''Marsovská vědecká laboratoř''), známější pod pojmenováním
Hlavním cílem vozítka je zjistit, zda v [[stratigrafie Marsu|minulosti]] nebo přítomnosti existovaly na Marsu podmínky pro [[život na Marsu|mikrobiální život]].<ref name="televize" /> Nebude přímo hledat pozůstatky případných [[mikroorganismus|mikroorganismů]]. Přístroje pro vozítko připravily vědecké organizace [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Kanada|Kanady]], [[Německo|Německa]], [[Francie]], [[Rusko|Ruska]] a [[Španělsko|Španělska]]. Očekávaná životnost vozítka MSL je alespoň jeden marsovský rok (685 pozemských dní), což umožní prozkoumat území o větší rozloze, než byla schopna předchozí vozítka. Celkové náklady projektu byly vyčísleny na 2,3 miliardy [[americký dolar|USD]].
Řádek 36:
| příjmení = Sobotka
| jméno = Petr
| url = http://media.rozhlas.cz/_audio/02705362.mp3
| titul = Nebeský cestopis
| kapitola = Novinky z Marsu
Řádek 71:
=== Rychlost ===
Rover MSL je schopen přejet překážky vysoké 75 cm. Maximální [[rychlost]] v terénu je odhadována na 90
=== Napájecí zdroj ===
Řádek 101:
Dva identické [[počítač]]e na palubě roveru jsou nazývány {{Cizojazyčně|en|''Rover Electronics Module''}} (REM), obsahují paměti schopné vydržet extrémní prostředí a [[záření]]. Každá paměť počítače zahrnuje 256 kB [[EEPROM]], 256 MB [[DRAM]] a 2 GB [[flash paměť|flash paměti]]. Pro srovnání, v Mars Exploration Rovers je použit počítač s 3 MB EEPROM, 128 MB DRAM a 256 MB flash paměti.
REM používají [[procesor]] RAD750, který je nástupcem RAD6000 CPU použitého v Mars Exploration Rovers. Procesor RAD750 je schopný až 400 [[MIPS]], zatímco RAD6000 procesor je schopen jen 35 MIPS.
Rover má inerciální měřicí jednotku (IMU), která poskytuje tříosé informace o své poloze, používané při [[navigace|navigaci]] vozidla. Počítače roveru neustále sledují své vlastní systémy k udržení provozu, například regulací teploty. Aktivity jako fotografování, řízení a provoz nástrojů jsou prováděny sekvencemi příkazů, které jsou odesílány ze Země. V případě problémů s hlavním počítačem má vozidlo identický záložní počítač, který může převzít řízení a pokračovat v misi.
Řádek 107:
=== Mars Hand Lens Imager ===
{{Podrobně|Mars Hand Lens Imager}}
Mars Hand Lens Imager (MAHLI) je jedna ze 17 [[fotoaparát|fotografických kamer]] na vozítku MSL a je namontována na robotické paži na věži vozítka. Primárně je zařízení určeno k pořizování mikroskopických snímků hornin a půdy, ale může být použito k pořizování i jiných snímků. MAHLI je schopno nasnímat fotografie ve věrných barvách o velikosti 1600×1200 [[pixel]]ů s rozlišením až 13,9 [[mikrometr]]ů na pixel. MAHLI disponuje [[ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdáleností]] od 18,3 mm do 21,3 mm a úhlem pohledu od 33,8 do 38,5 stupňů.<ref name="MAHLI">
{{cite web |url=http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/MAHLI/ |title=Mars Hand Lens Imager (MAHLI) |publisher=NASA/JPL |accessdate=March 23, 2009 }}</ref> MAHLI disponuje bílým a ultrafialovým [[LED]] osvětlením pro snímání ve tmě nebo fluorescenčním spektru. Umožňuje mechanické zaostřování od několika desítek milimetrů až do nekonečna.<ref name="MAHLI"/> Systém může pořizovat snímky procesem [[hyperfokus]] (focus stacking, složené snímky s velkou hloubkou ostrosti).<ref> {{cite web |url=http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/MAHLI/ |title=Mars Hand Lens Imager (MAHLI) |author=Kenneth S. Edgett
|publisher=NASA
|accessdate=January 11, 2012
}}</ref> Může ukládat snímky ve formátu [[RAW]] nebo v reálném čase použít bezeztrátovou kompresi ve formátu [[JPEG]].<ref name="MAHLI"/>
[[Soubor:New Horizons launch.jpg|right|thumb|upright=0.6|Raketa Atlas V]]
== Nosná raketa ==
MSL byl vypuštěn pomocí rakety [[Atlas V]] dne 26. listopadu 2011.<ref name=
{{Citace periodika | autor = čtk
| titul = Americká sonda zamířila k Marsu
Řádek 120 ⟶ 134:
| číslo = 28. listopadu
| strany = 8
| issn = 1210-1168
}}</ref> Tento nosič byl použit i k vynesení sond [[Mars Reconnaissance Orbiter]] a [[New Horizons]]. Konkrétně MSL byl vypuštěn pomocí rakety Atlas V 541, která je schopna vynést 8672 kg na [[Geostacionární dráha|geostacionární oběžnou dráhu]]. Startovací fáze mise se spustila v okamžiku, když sonda MSL přešla na odpalovací rampě na vnitřní zdroj, a skončila, když se sonda MSL oddělila od rakety.
Řádek 132 ⟶ 146:
| příjmení = Straka
| jméno = Vít
| url = http://media.rozhlas.cz/_audio/02705362.mp3
| titul = Nebeský cestopis
| kapitola = Curiosity na Marsu
Řádek 179 ⟶ 193:
=== Přistávací fáze ===
Ve výšce 20 m nad povrchem bylo vozidlo spuštěno z jeřábu na [[nylon]]ových [[lano|lanech]] dlouhých 7,5 m.<ref name="obrovsky uspech" /> Vozidlo se při tom pomalu snášelo, až se koly dotklo povrchu Marsu. Samotné přistání bylo měkké. Poté, co se přístroje po dobu 2 s ujistily o tom, že vozidlo spočívá na pevné zemi, odpálily [[Pyrotechnika|náložkami]] lana, která jej spojovala s raketovým jeřábem. Ten po odpojení odletěl stranou, kde o
== Místo přistání ==
| |||