Verdunská smlouva: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.3) (Robot: Přidávám jv:Prajanjèn Vèrdun; kosmetické úpravy |
Přidání okolností vzniku pro upřesnění. |
||
Řádek 8:
Lothar kromě centrální části území říše získal také [[Svatá říše římská|císařský]] titul jako poctu. Po jeho smrti si jeho synové jeho území rozdělili opět na tři části, z nichž jednou byla [[Lotharingie]], ze které se později vyvinulo [[vévodství lotrinské]] a dnešní [[Lotrinsko]].
== Okolnosti vzniku ==
V roce 814 zemřel Karel Veliký a jeho říši zdědil jeho syn [[Ludvík I.|Ludvík I]]. Pobožný. V této době už však [[Francká říše]] čelila velikým vnitřním ekonomickým problémům. Ludvík I. se místo reforem věnoval obraně státu. Roku [[827]] vpadli do pohraničních marků Španělé a vyrabovali okolní městská centra. Tato krize eskalovala napětí ve Francké říši a zapříčinila rozpory i mezi členy královské rodiny. V letech [[830]] a [[833]] se proti Ludvíkovi I. udály také dva pokusy o vojenský puč, v důsledku pokusu o snížení dědických podílů. Při druhém pokusu se spikli všichni Ludvíkovi synové [[Pipin I. Akvitánský]], [[Lothar I. Franský]] a [[Ludvík Němec]], podpořeni papežem [[Řehoř IV.|Řehořem IV.]]
Ludvík I. uzavřel s Lotharem dohodu, Lothar měl převzít nad mladistvím Karlem jakýsi patronát a odměnou mu bude zvýšení jeho dědického podílu. To se však nelíbilo Ludvíku Němcovi, kterému by připadlo pouze Bavorsko. Při těchto sporech byl v roce 840. zabit Ludvík I. Po otcově smrti se Lothar I. pokusil o strhnutí moci na svou stranu, neúspěšně, byl poražen svými bratry Karlem Holým a Ludvíkem Němcem. Nakonec sourozenci uzavřeli v roce 840 Verdunskou dohodu. Lothar se však se smlouvou nikdy nesmířil, i přesto že mu zachovala císařský titul a v tom případě také, jakousi formální nadvládu nad ostatními Karlovci. Verdunská smlouva tedy vstoupila v platnost až v roce 855 po Lotharově smrti.
== Literatura ==
* DRŠKA, Václav. Verdunské dělení a franská tradice. ''Historický obzor'', 1996, 7 (1/2), s. 5-13.
* Dějepis 2, Učebnice pro Gymnázia a Střední školy, 2009, ISBN 978-80-7235-430-6
{{Pahýl}}
| |||