Probošt Jurata stál v čele mělnické kapituly patrně od [[16. červen|16. června]] [[1160]]. Byl knězem, ale bybyl zároveň i ženatý a měl dokonce vlastního syna. Roku [[1143]] vyhlásil papežský legát kardinál Quido i pro Čechy kněžský [[celibát]]. Rozloučil tak kněžská manželství a ti kněží, kteří nechtěli své manželství zrušit, ztratili svá [[obročí]] (beneficia). Jurata byl patrně původně dvorním kaplanem krále [[Vladislav I.|Vladislava]]. Je uveden na několika listinách jako svědek ([[1160]], [[1167]]). Jurata vlastnil část městečka [[Kravaře (dříveokres zvanéČeská RadošovLípa) na Ústěcku|Kravaře]] a po něm ji zdědildědil jeho syn Chren[[Chřen]]. Ten svůj díl roku [[1176]] vyměnil s klášterem [[Klášter Doksany|premonstrátek]] v [[Doksany|Doksanech]] (pravděpodobně na popoud kláštera, který při směně doplácel). Jurata zemřel v roce [[1168]].