Avraham Stern: Porovnání verzí

 

=== Alija, studia a členství v Irgunu ===

Do [[britský mandát Palestina|britské mandátní Palestiny]] přicestoval v&nbsp;lednu 1926.<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Golan

 

== Vůdce Lechi ==

Po vypuknutí druhé světové války došlo ve většině revizionistického hnutí k&nbsp;přehodnocení odporu ke Spojenému království. Sám zakladatel revizionistického sionismu, [[Vladimír Žabotinský|Ze'ev Žabotinský]], napsal před svou smrtí dopis veliteli Irgunu [[David Raziel|Davidu Razielovi]], v&nbsp;němž zdůraznil potřebu spolupráce s&nbsp;Brity v&nbsp;boji proti [[nacismus|nacismu]].<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Polakow-Suransky

}}</ref> Mezi Sternovy vzory ozbrojeného boje patřilo například židovské povstání proti Římanům, aktivity [[Narodnaja volja|Narodnaji volji]] (její členové spáchali [[Atentát na Alexandra II.|atentát na Alexandra&nbsp;II.]]) a [[Velikonoční povstání]] v&nbsp;[[Dublin]]u v&nbsp;roce 1916.<ref>''The Land Beyond Promise: Israel, Likud and the Zionist Dream''. S. 22</ref>

 

Sternova skupina, která nikdy neměla více než pár set členů, byla silně [[Nacionalismus|nacionalisticky]] zaměřena.<ref name="tucker649">''The Encyclopedia of the Arab-Israeli Conflict''. S. 649</ref> Stern odmítl [[Kolaborace|kolaboraci]] s&nbsp;Brity a tvrdil, že pouze soustavný protibritský boj nakonec povede ke nezávislému židovskému státu, který vyřeší židovskou situaci v&nbsp;diaspoře. Jeho odpor proti britské koloniální správě však nebyl založen na konkrétní britské politice. Britský mandát definoval jako „cizí mocnost“ bez ohledu na jeho aktuální politiku a proti takovéto formě [[imperialismus|imperialismu]] zastával radikální postoj nehledě na to, jak benevolentní byl.<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Eldad

 

=== Jednání s&nbsp;Itálií a Německem ===

Stern zastával názor, že „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, a proto se rozhodl pro jednání s&nbsp;dvěma britskými nepřáteli&nbsp;– fašistickou Itálií a nacistickým Německem.<ref>''The Triumph of Military Zionism''. S. 218</ref> V&nbsp;červnu 1940 byl propuštěn z&nbsp;vězení a zahájil jednání s&nbsp;Itálií.<ref name="farran's-hat15">{{Citace monografie

| příjmení = Cesarani

 

== Smrt opředená otazníky ==

Stern byl hledán bezpečnostními složkami po celém britském mandátu a na jeho hlavu byla vypsána odměna. Putoval proto z&nbsp;jednoho úkrytu do druhého, přičemž si v&nbsp;kufříku nosil skládací lehátko. Když už nezbývaly žádné nové bezpečné úkryty, přespával ve schodišťových šachtách obytných domů. Nakonec se přestěhoval do telavivského bytu ve čtvrti [[Florentin (Tel Aviv)|Florentin]], pronajatého Mošem a Tovou Svorajovými, kteří byli členy Lechi. Mošeho chytili britští detektivové při zátahu na jiný byt, při němž byli dva příslušníci Lechi zabiti a on s&nbsp;dalším zraněn a hospitalizován. Sternův kontakt v&nbsp;rámci skupiny, Hisia Šapirová, se domnívala, že je sledována a přestala zprostředkovávat vzkazy, které jí předával. Poslední vzkaz mu přinesla 12. února 1942 od Hagany, která mu nabídla bezpečný úkryt po zbytek války, pokud se na oplátku vzdá boje proti Britům.<ref>''Terror Out of Zion: The Fight for Israeli Independence''. S. 71</ref> Stern však nabídku odmítl a naopak vyzval Haganu, aby s&nbsp;Lechi proti Britům bojovala. O&nbsp;několik hodin později detektivové začali s&nbsp;prohlídkou domu, kde se schovával. Po chvíli byl odhalen v&nbsp;úkrytu v&nbsp;bytě Svorajových, kam byly kvůli dosvědčení náležitosti prohlídky přivedeny dvě sousedky žijící o&nbsp;patro níž. Poté, co odešly, byla odvedena i&nbsp;Tova Svorajová a Stern zůstal sám se třemi ozbrojenými policisty. Následně byl, za dosud neznámých okolností, zastřelen.<ref>''Free Jerusalem''. S. 231-234</ref><ref name="golan-stern41-45">{{Citace monografie

| příjmení = Golan

}}</ref> Byl dvakrát zasažen do hrudi. Zemřel následkem vykrvácení při vynášení z&nbsp;domu.<ref name="terror-out-of-zion73">''Terror Out of Zion: The Fight for Israeli Independence''. S. 73</ref>

 

Tajná policejní zpráva, vypracovaná pro britskou mandátní vládu uvádí, že: „Stern si (…) zrovna zavazoval tkaničky, když se náhle vymrštil k&nbsp;protějšímu oknu. Když byl na půl cesty ven z&nbsp;okna, byl zastřelen dvěma ze tří policistů v&nbsp;místnosti“.<ref name="black-guardian"/> Zastupující superintendant [[Geoffrey J. Morton]], nejvýše postavený přítomný policista, později ve svých pamětech uvedl, že měl obavu, že se Stern chystá odpálit výbušné zařízení, kterým v&nbsp;minulosti v&nbsp;případě svého zajetí vyhrožoval.<ref name="black-guardian"/><ref>{{Citace monografie

| příjmení = Morton

 

== Památka ==

Telavivský dům, kde byl Stern zabit, byl přeměněn na muzeum Lechi a posmrtně došlo k&nbsp;vydání jeho poezie, kterou sepsal v&nbsp;podzemí.<ref name="JVL"/> Na jeho počest nese jeho jméno, respektive přezdívku, město [[Kochav Ja'ir]] (doslova „Ja'irova hvězda“) v&nbsp;centrálním Izraeli<ref>{{Citace monografie

| autor = Kolektiv autorů