Veřejná služba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění názvu |
překlep |
||
Řádek 4:
Veřejnou službu zajišťují [[úředník|úředníci]], jejichž pracovní poměr ke [[stát]]u, resp. [[veřejná moc|veřejné moci]], lze také označit za veřejnou službu. Na institucionalizované úrovni jim zabezpečuje rovný přístup k funkcím, právo na [[kariéra|kariérní]] postup a někdy také definitivu, tedy v zásadě nevypověditelnost [[pracovní poměr|pracovního poměru]]. Na druhou stranu je od nich vyžadována profesionalita, stálé zvyšování [[kvalifikace]], politická neutralita, povinnost mlčenlivosti a také omezení některých občanských práv, např. práva na [[stávka|stávku]]. Tato veřejná služba zahrnuje jak ''státní službu'' státních úředníků na [[ministerstvo|ministerstvech]] a jiných [[správní úřad|správních úřadech]], tak službu úředníků [[samospráva|samosprávné]] složky veřejné moci.
V [[Česko|České republice]] je nutnost zákonného zakotvení veřejné služby vyjádřena již na ústavní úrovni, čl. 79 odst. 2 [[Ústava České republiky|Ústavy]] totiž stanoví: ''„Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.“'' Ke konkrétnímu provedení nicméně došlo až v roce [[2002]], kdy byl přijat zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech ([[služební zákon]]), a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který se vztahuje na úředníky [[obec|obcí]] a [[kraje v Česku|krajů]]. U služebního zákona navíc došlo k několikerému odložení jeho [[účinnost (právo)|účinnosti]], naposledy k 1. lednu 2015, pracovní poměr státních zaměstnanců se tedy stále řídí jen [[zákoník práce|zákoníkem práce]]. Kromě toho je už od roku 2008 připravován zcela nový zákon, který by tyto dva zákony nahradil a zahrnul tak obě kategorie úředníků do jedné skupiny
== Reference ==
|