Umělá družice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Přidávám mwl:Satélite arteficial
G3robot (diskuse | příspěvky)
m komprese kódu, substituce šablony vjazyce2, odstranění nadbytečného odřádkování
Řádek 33:
 
K tomu, abychom pro určitý čas t určili polohu družice na elipse, stačí znát polohu družice v nějakém jiném čase, protože pohyb družice je plně dán [[Keplerovy zákony|2. Keplerovým zákonem]] (plocha opsaná průvodičem za jednotku času je konstantní) a [[Keplerovy zákony|3. Keplerovým zákonem]] (poměr třetí mocniny hlavní poloosy a druhé mocniny oběžné doby je konstantní).
 
 
== Historie umělých družic ==
Poprvé o vypouštění satelitů na [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] psal [[Edward Everett Hale]] v povídce [[The Brick Moon]]. Příběh též začal vycházet v roce 1869 jako seriál v měsíčníku ''The Atlantic Monthly''<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.gutenberg.org/etext/1633 | titul = The Brick Moon and Other Stories by Edward Everett Hale | vydavatel = Project Gutenberg}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://cdl.library.cornell.edu/cgi-bin/moa/pageviewer?frames=1&cite=http%3A%2F%2Fcdl.library.cornell.edu%2Fcgi-bin%2Fmoa%2Fmoa-cgi%3Fnotisid%3DABK2934-0024-50&coll=moa&view=50&root=%2Fmoa%2Fatla%2Fatla0024%2F&tif=00005.TIF | titul = Contents - The Atlantic monthly. Volume 24, Issue 141 | vydavatel = Cornell University Library}}</ref>. Myšlenka vypouštění satelitů na oběžnou dráhu se vrací roku 1879 v knize [[Jules Verne|Julese Verna]] [[Ocelové Město]].
 
V roce 1903 [[Konstantin Eduardovič Ciolkovskij]] (1857–1935) publikoval spis ''Výzkum světových prostorů reaktivními přístroji'' ({{Vjazyce2Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|Исследование мировых пространств реактивными приборами}}). Byla to první akademické pojednání o raketové technice schopné vynést těleso na oběžnou dráhu. Jako jednu z variant použitého paliva navrhoval použití kapalného vodíku a kapalného kyslíku. Během celého života publikoval přes 500 prací týkající se kosmických letů vesmírem a příbuzných oblastí, včetně románů science fiction. Mezi jeho práce patří návrhy raket, pomocných raket, kosmických stanic, vzduchových uzávěrů pro výstup z kosmická lodě a řada dalších. Zajímal se i o stravování a řešení problémům s kyslíkem na vesmírných koloniích. Od kosmonautiky není daleko k letectví, takže není překvapením, že jisté úsilí věnoval i tomuto oboru. Zajímavostí je, že tyto kalkulace prováděl ve stejnou dobu jako [[bratři Wrightové]].
 
V roce 1928 [[Herman Potočnik]] (1892–1929) publikoval svou první a zároveň poslední knihu ''Problém letu vesmírem – raketový motor'' ({{Vjazyce2Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|Das Problem der Befahrung des Weltraums - der Raketen Motor}}). V ní podrobně představil kosmickou stanici a navrhl její umístění na [[Geostacionární dráha|geostacionární dráze]]. Stanici považoval pro lidstvo za velmi přínosnou především v mírovém nasazení.
 
V roce 1945 anglický spisovatel science fiction [[Arthur C. Clarke]] (narozen 1917) popsal detailně možnost použití družic pro hromadné sdělovací prostředky. Clarke zkoumal operativní zabezpečení ostrovního systému. Podle jeho vize by dostačovalo vypustit na oběžnou dráhu tři družice pro pokrytí celé naší planety.